Deset nedávných studií, kterým by měli ne-vegané věnovat svoji pozornost
Neustále přichází na světlo světa nové vegetariánské a veganské studie poukazující na značné množství různorodých výhod rostlinné stravy oproti stravě masité, popřípadě smíšené. Níže vypisujeme seznam těch nejzajímavějších, které by mohly lidi motivovat ke změně životního stylu.
Veganství šetří životy a předchází environmentálním škodám
„Pokud svět přejde na rostlinnou stravu a začne se vyhýbat konzumaci masa a jiných živočišných produktů, jako jsou mléko a vejce, do roku 2050 se ročně předejde 8.1 milionům smrtí kvůli zhoršenému zdraví,“ dokládá studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences. Navíc ušetříme biliony dolarů ročně na zdravotnictví a zredukujeme environmentální změny. Také se sníží emise spojené s produkcí jídla a to o úžasných 70%. Výzkumníci dále zjistili, že pokud svět přejde na veganskou, respektive čistě rostlinnou, stravu, na zdravotnictví ročně ušetříme 31 bilionu dolarů, zredukuje se množství neplacené péče a ztracené pracovní dny. A z redukce emisí skleníkových plynů vzejdou i ekonomické výhody. „Hodnota těchto výhod poukazuje na důležitost zvýšení veřejných i privátních investic do programů, jež usilují o zdravější a environmentálně udržitelnější stravování,“ řekl Springman. „Nepředpokládáme, že se každý stane veganem… Ale klimatické změny týkající se našeho jídelníčku budou těžce napravitelné a budou zřejmě vyžadovat víc než jen technologické změny. Přechod na zdravější a environmentálně udržitelnější stravování bude velkým krokem do budoucna.“
Vegetariáni mají nižší riziko rakoviny než masojedi
Studie s více než 60.000 lidmi, publikovaná v National Institute of Health a Americal Journal of Clinical Nutrition, zjistila, že procento vegetariánů s rakovinou je drasticky nižší, než procento masojedů s rakovinou, čímž naznačuje, že vegetariánská strava může chránit před tímto onemocněním. „Cílem bylo zjistit výskyt rakoviny u vegetariánů a nevegetariánů ve Velké Británii ve větším měřítku.“
Vědci použili hromadnou analýzu dvou prospektivních studií sestávající z 61.647 britských mužů a žen, z čehož 32.491 bylo lidí konzumujících maso, 8.612 konzumujících ryby a 20.544 vegetariánů (2.246 bylo veganů).
Výskyt rakoviny byl sledován mezinárodním registrem rakoviny. Riziko rakoviny u vegetariánů bylo vypočítáno použitím multivariantního Coxova rizikového modelu.
„Po sledování trvajícím v průměru 14.9 let se jednalo o 4.998 výskytů rakoviny: 3.275 u masojedů (10.1%), 520 u pescetariánů (6.0%) a 1.203 u vegetariánů a veganů (5.9%),“ uvádí studie. To značí, že vegetariáni jsou o 42% méně náchylní k rakovině. „Existuje signifikantní různorodost mezi stravovacími návyky a rizikem následujících typů rakoviny: rakoviny žaludku, rakoviny lymfatické a hematopoetické tkáně či několikanásobného myelomu.“
„U britské populace je riziko některých rakovin nižší u pescetariánů a vegetariánů než u masojedů.“
Příjem mléka je spojený se zvýšenou úmrtností a frakturami kostí
Studie z roku 2014, která zkoumala více než 100.000 lidí, vydaná v British Medical Journal a „překvapivě“ ignorovaná mainstreamovými médii, zjistila, že vysoký příjem mléka koreluje se zvýšenou úmrtností a frakturami kostí.
Cílem studie, tedy podle abstraktu, bylo „zjištění, zda zvýšená konzumace mléka koreluje s úmrtností a frakturami u mužů a žen“. Účastníci studie vyplňovali dotazníky o frekvenci jídel po dobu průměrně 20.1 roku. „Ke zjištění spojitosti mezi konzumací mléčných výrobků a délkou života nebo zlomeninami byly aplikovány multivariační modely přežití.“
Vědci došli k závěru, že „vysoká spotřeba mléka byla spojena s vyšší mírou úmrtnosti v jedné kontrolované skupině žen a další skupině mužů a také s vyšší frekvencí fraktur u žen“. Studie ovšem podotýká, že „když vezmeme v úvahu design pozorovací studie s možností zbytkových matoucích a zpětně kauzálních jevů, je na místě opatrnost při interpretaci výsledků“.
Veganské stravování může snížit úzkost a stres
Už nějakou dobu se vedly spekulace nad tím, zda to, co jíme, může ovlivňovat to, jak myslíme a jednáme. Skupina vědců nedávno realizovala výzkum za účelem otestování platnosti této představy.
Tito vědci provedli studii, publikovanou v časopise Nutritional Neuroscience a v databázi U.S National Institute of Health, za účelem zkoumání změny nálady v souvislosti se stravováním, konkrétně jak různá jídla ovlivňují náladu, hladinu stresu a úzkost. Zvláštní pozornost byla věnována srovnání testovaných subjektů, které se stravovaly vegansky a těch, které se stravovaly konvenční stravou.
Mezi subjekty byli vegani i nevegani zastoupeni rovnoměrně, ale většinu z nich tvořily ženy (téměř 80%). Celkové výsledky ukázaly, že veganská strava a denní dávka ovoce a zeleniny snižuje stres a úzkost u mužských subjektů. Stejně tak ženy, které se stravovaly vegansky a které konzumovaly méně sladkostí, měly ve studii dramatický pokles hladiny stresu v porovnání s konvenčními strávnicemi.
V neposlední řadě vědci, kteří studii realizovali, také došli k závěru, že přítomnost zvířecího masa ve stravě může mít nepříznivý vliv na náladu v dlouhodobém měřítku. Oproti tomu veganské subjekty dlouhodobé narušení nálady nevykazovaly.
Studie je shrnuta těmito slovy: „Striktní rostlinná strava zřejmě nemá negativní vliv na náladu. Ve skutečnosti může být snížení konzumace živočišné potravy z hlediska nálady výhodné.“
Díky tomto výzkumu můžeme říci, že veganská strava je zřejmě stejně dobrá pro naše mentální zdraví, jako je pro naše zdraví fyzické, takže si vždy dávejme pozor na to, co jíme.
Strava bohatá na ovoce snižuje poruchy erekce
Desetiletá studie s 25.000 účastníky publikovaná v nejnovějším čísle The Americal Journal of Clinical Nutrition zjistila, že strava bohatá na flavonoidy, jako je například ovoce, může redukovat riziko poruchy erekce.
Vědci v rámci tohoto výzkumu „sestavili prospektivní studii mezi 25.096 muži. Celkové příjmy flavonoidů a jejich podtříd byly vypočítány z dotazníků o frekvenci jídel sesbíraných každé 4 roky. Zúčastnění ohodnotili své schopnosti erekce v roce 2000 (s předcházejícím ohodnocením z roku 1986) a pak v letech 2004 a 2008“.
Během deseti let pociťovalo 35.6% zúčastněných erektilní dysfunkci. Avšak výzkumníci zjistili, že vyšší příjmy flavanonů, anthocyaninů a flavonů byly „prokazatelně spojené s redukcí rizika erektilní dysfunkce“ u mužů pod 70 (11-16% redukce rizika). V analýze založené na jídelníčku „byl vyšší celkový příjem ovoce, což je největší zdroj anthocyaninú a flavanonů, asociován s redukcí rizika o 14%“.
Studie je uzavřena slovy: „Tato data naznačují, že vyšší a opakující se příjem specifických jídel bohatých na flavonoidy je spojen s redukcí erektilní dysfunkce. Další intervenční studie jsou však nutné ke zjištění dopadu vyšších příjmů častých a na flavonoidy bohatých jídel na mužské zdraví.“
7 dní na nízkotučné dietě může mít prokazatelné zdravotní výhody
Je důkladně zdokumentováno, že typická západní strava, která je bohatá na živočišné složky, tuky a cukry, je hlavním přispěvatelem k problémům jako je cukrovka 2. typu, autoimunitní choroby a jiné problémy způsobující tělesné vady a smrt. Zjištění, který typ stravy by mohl být nejlepší na zredukování těchto problémů, bylo subjektem velkých debat. Nedávná studie publikovaná v Nutrition Journal zdůrazňuje, že veganská strava s malým obsahem tuku by mohla být skvělým řešením a své zjištění zakládá na výsledcích pouhého sedmidenního setrvání na tomto typu stravy.
Studie byla realizována během jedenácti let, od roku 2002 do 2011, a participovaly v ní subjekty oslovené přes internet s velice rozlišnou demografií, které strávily 10 dní v hotelu Santa Rosa v Kalifornii. Jak se účastníci ubytovali v hotelu, dostalo se jim stravovacího výcviku a úvodu do nízkotučné veganské stravy pod vedením doktora, registrovaného dietologa, psychologů a také instruktorů vaření.
Během pobytu v hotelu pacienti dostávali menu sestávající se z jídel bohatých na škrob a bylo jim řečeno, že se mají najíst do sytosti. Menu bylo připravováno s malým množstvím jednoduchých cukrú, soli a koření, aby se ujistili, že budou stravitelné podobně jako jakékoli jiné západní jídlo. Během jejich pobytu lékařští profesionálové zaznamenávali širokou škálu dat o zdraví pacientů jako jejich váhu, krevní tlak a celkový cholesterol.
Obecně studie zjistila konzistentní snížení celkového cholesterolu, krevního tlaku a glukózy v krvi u pacientů. Celková data indikovala, že pacienti, kteří by setrvali na nízkotučné veganské stravě, by během deseti let zredukovali riziko kardiovaskulárních potíží o 5.5%.
Zvířata jsou schopna uvědomovat si sebe sama
Mimolidská zvířata jsou schopna vědomí sebe sama (self-awareness). To zjistila nová studie výzkumníků na University of Warwick.
Studie publikovaná v časopise Current Zoology zjistila, že zvířata jako krysy nebo myši jsou schopna mentálně simulovat prostředí, k čemuž je potřebné aspoň primitivní vědomí sebe sama. Zjištění poukazuje na fakt, že jakékoli zvíře, které může simulovat prostředí, musí mít i znalost sebe sama.
I když je to často vnímáno jako charakteristika lidí, studie tvrdí, že vědomí sebe sama není jedinečné jen pro lidstvo a že je běžné u mnoha zvířat.
„Studie odpovídá na velmi starou otázku, zda mají zvířata vědomí,“ říká profesor Thomas Hills, jeden z autorů studie. „Náším primárním cílem bylo porozumění nedávnému neurálnímu důkazu, že některá zvířata mohou projektovat sama sebe v budoucnosti. Zjistili jsme, že aby toho byla schopna, musí mít primitivní vědomí. To značí, že lidé nemusí být jediní savci schopni vědomí. Vskutku, odpověď, která se naskýtá, je, že cokoliv, i roboti, kteří si adaptivně dokáží představit sebe sama dělat něco, co ještě neudělali, musí být schopni oddělit poznávatele od poznaného.“
Veganská strava drasticky snižuje riziko rakoviny prostaty
Nová, deset let trvající, studie, která zkoumala 26.000 účastníků, zjistila, že přechod na rostlinné (veganské) stravování signifikantně snižuje riziko rakoviny prostaty. Studie, která se objevila v lednovém vydání American Journal of Clinical Nutrition, byla sestavená výzkumníky v Loma Linda University´s Health Department.
„Zjistili jsme, že pokud jde o rakovinu prostaty, tak jsou na tom vegani velmi dobře,“ říká Dr. Gary Fraser, profesor medicíny a epidemiologie na univerzitách School of Public Health a School of Medicine. „Mají o třetinu nižší riziko než nevegani.“ Fraser podotýká, že toto je první studie svého typu specializovaná na ty, kteří jsou vegany.
Ve studii výzkumníci sledovali stravovací návyky zúčastněných se subjekty rozdělenými do 5 skupin: vegani, ne-vegetariáni, lakto-vegetariáni (kteří jedí mléčné produkty), pesco-vegetariáni (kteří jedí ryby), a semi-vegetariáni (kteří jedí jen malé množství masa). Výzkumníci také důkladně sledovali zdravotní stav subjektů skrze dotazníky a telefonické pohovory. U některých lidí byly prostudovány i další zdravotní záznamy.
Fraser podotýká, že i když jde o jedinou studii, výsledky byly působivé a statisticky signifikantní.
Zcela rostlinná strava je pro redukci kardiovaskulárních rizik značně efektivnější než dieta od American Heart Association
Nedávná studie z Cleveland Clinic publikovaná v Journal of Pediatrics říká, že je veganská rostlinná strava efektivnější v omezení rizikových faktorů, jako je váha, krevní tlak nebo hladina cholesterolu než dieta doporučená v textech American Heart Association. Všechny tyto faktory souvisí s kardiovaskulárním rizikem a mohou pomoci redukovat pravděpodobnost kardiovaskulárních problémů.
Studie zkoumala skupinu 28 dětí mezi 9 a 18 lety věku, které měly identifikovanou vysokou hladinu cholesterolu. Jedna skupina dětí (spolu s rodiči) přešla na rostlinnou stravu složenou především z rostlin a celozrnných výrobků s menšími dávkami avokáda a ořechů. Strava eliminovala zdroje přidaných tuků a neobsahovala žádné živočišné produkty. Druhá skupina byla na dietě od American Heart Association, která obsahovala ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, nízkotučné mléčné výrobky a také libové maso a ryby. Po 4 týdnech se stav dětí, které byly na rostlinné veganské stravě, signifikantně zlepšil v 9 důležitých oblastech: BMI, systolický krevní tlak, váha, obvod paže, celkový cholesterol, nízká hustota lipoproteinového cholesterolu, inzulin a vysoce senzitivní C-reaktivní protein. Děti na dietě American Heart association se zlepšily pouze ve 4 oblastech: váha, obvod pasu, obvod paže a myeloperoxidáza.
O výsledcích této studie pediatr Michael Macknin, M.D. řekl: „Kardiovaskulární choroby začínají již v dětství. Když dokážeme vidět takové úžasné výsledky už v čtyřtýdenní studii, představte si potenciál na zlepšení dlouhodobého zdraví v dospělosti, kdyby se populace dětí začala takhle stravovat pravidelně.“
Veganství může zmírnit migrénu
Bolesti hlavy způsobené migrénou bývají potlačované farmaceutickými prostředky, které, i když jsou někdy efektivní, mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Dopad stravování na migrénu si zatím získal jen malou vědeckou pozornost, nicméně bylo zjištěno, že některá jídla, jako jsou káva, alkohol a citrusy, mohou sloužit jako spouštěče, jež migrénu vzbuzují. S ohledem na tuto skutečnost se skupina výzkumníků z Washingtonu zaměřila na to, zda nízkotučná veganská dieta může mít pozitivní efekt na migrénu a její sílu.
Protože existovaly pouze limitované studie na toto téma, vědci se rozhodli pro tzv. „crossover“ studii. Tato studie se sestávala z toho, že jedna skupina dostala placebo a druhá přešla na jinou stravu. Obě skupiny pak prošly detoxem a vyměnily si placebo a stravu.
Za účelem realizace výzkumu vědci sehnali dobrovolníky, kteří pak podstoupili 36 týdenní studii. Jedna skupina byla 16 týdnů na veganské stravě, zatímco druhá užívala placebo. Dobrovolníci pak prošli čtyřtýdenním detoxem a vyměnili si léčbu. Všichni si během studie zapisovali data o frekvenci a síle migrény. Tato data byla získána na začátku, v průběhu a v posledním období.
Nakonec vědci zjistili, že, co se týká intenzity migrény, nejlepších výsledků bylo dosaženo na nízkotučné veganské stravě. Zúčastnění na této stravě zaznamenali snížení intenzity, jež byla téměř 2x nižší než u skupiny s placebem. Účastníci však nezaznamenali snížení frekvence migrén.
Výsledky vyžadují další výzkum, nicméně vědci je pokládají za pozitivní důkazy toho, jak velký dopad má strava na závažnost migrén. Výsledky byly zveřejněny v The Journal of Headache and Pain.
Závěrem vyhodnocení
Nejen z těchto uvedených studií je více než zřejmé, že z historicko-biologického a vědeckého hlediska je člověk prokazatelně přirozeným býložravcem, což naznačuje lebka, trávicí soustava, zuby a čelist jako taková, schopnost trávit karbohydráty, reakce těla na maso, chování a desítky dalších znaků.
Vědecká obec, jakožto nejvyšší to považovaná autorita v této věci, prozatím zcela mlčí (je závislá na finančním toku, na druhou stranu patrně nechce lidem otevřeně lhát, tedy možná právě proto). Co je třeba vzít v úvahu rovněž, je nedávná tisková zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), že červené maso vyloženě způsobuje rakovinu, nicméně je zcela logické tím pádem předpokládat, že tomu tak bude pouze u masa jako takového.
Nezávislá diskuse k tématu
V případě zájmu o transparentní diskusi přejděte do předzaloženého vlákna v našem interFóru a pokud Vám vyhovuje naše publikační činnost, zvažte, prosíme, svoji podporu, neboť bez Vás to nepůjde. Děkujeme.
Použité zdrojeTexty: Soucitne.cz |
|---|
