Proč se vyvarovat konzumace masa aneb biologicko-historické znaky člověka

Konzumujme to, co uznáme za vhodné a to tehdy, pokud to nikomu či ničemu zbytečně neubližuje a/nebo neškodí. Jenže má vůbec někdo zájem se nad tímto sdělením alespoň na okamžik vážně zamyslet? Obecně známé, uznávané a proklamované dogmatické klišé ve formě „jez všeho s mírou“, jak tvrdívají naše babičky posedávající u Ulice v růžové zahradě, je nejen nesmyslné, ale troufnu si říci, že i společensky nebezpečné.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Související články Deset nedávných studií, kterým by měli ne-vegané věnovat svoji pozornost

 

Srovnání vnějších a vnitřních znaků masožravců, býložravců, všežravců a člověka

VLASTNOST	MASOŽRAVEC	BÝLOŽRAVEC	VŠEŽRAVEC	ČLOVĚK
Obličejové svaly	Omezené, široké otevření úst	Dobře vyvinuté	Omezené	Dobře vyvinuté
Typ čelisti	Úzký úhel	Široký úhel	Úzký úhel	Široký úhel
Poloha čelistního kloubu	Na úrovni stoliček	Nad stoličkami	Na úrovni stoliček	Nad stoličkami
Pohyb čelisti	Stříhání, minimální pohyb do stran	Žádný střih, pohyb do stran a dopředu	Stříhání, minimální pohyb do stran	Žádný střih, pohyb do stran a dopředu
Hlavní čelistní svaly	Spánkové	Žvýkací	Spánkové	Žvýkací
Otevírání úst vs velikost hlavy	Velké	Malé	Velké	Malé
Zuby: Řezáky	Krátké a špičaté	Široké, zploštělé, ve tvaru rýče	Krátké a špičaté	Široké, zploštělé, ve tvaru rýče
Zuby: Špičáky	Dlouhé, ostré a zakřivené	Tupé a krátké / dlouhé / žádné	Dlouhé, ostré a zakřivené	Krátké a tupé
Zuby: Stoličky	Ostré, zubaté, čepelovité	Zploštělé se složitým povrchem	Ostré, zubaté a/nebo zploštělé	Zploštělé
Žvýkání	Žádné, polykání celých soust	Intenzivní žvýkání	Polykání celých soust nebo drcení	Intenzivní žvýkání
Sliny	Žádné trávicí enzymy	CH trávící enzymy	Žádné trávicí enzymy	CH trávící enzymy
Typ žaludku	Jednoduchý	Jednoduchý nebo vícekomorový	Jednoduchý	Jednoduchý
Kyselost žaludku	Menší nebo rovno pH 1 s jídlem v žaludku	pH 4 až 5 s jídlem v žaludku	Menší nebo rovno pH 1 s jídlem v žaludku	pH 2 až 4 s jídlem v žaludku
Kapacita žaludku	60% až 70% objemu zažívacího traktu	Méně než 30% objemu zažívacího traktu	60% až 70% objemu zažívacího traktu	21% až 27% objemu zažívacího traktu
Délka tenkého střeva	3 až 6 násobek délky těla (od hlavy ke konci páteře)	10 až více než 12 násobek délky těla (od hlavy ke konci páteře)	4 až 6 násobek délky těla (od hlavy ke konci páteře)	sporné dostupné údaje
Tlusté střevo	Jednoduché, krátké, hladké, bez fermentace	Dlouhé, složité, může být vakovité a fragmentované	Jednoduché, krátké, hladké, bez fermentace	Dlouhé, vakovité, fragmentované
Játra	Mohou detoxikovat vitamin A	Nemohou detoxikovat vitamin A	Mohou detoxikovat vitamin A	Nemohou detoxikovat vitamin A
Ledviny	Extrémně koncentrovaná moč	Mírně koncentrovaná moč	Extrémně koncentrovaná moč	Mírně koncentrovaná moč
Nehty	Ostré drápy	Ploché nehty nebo tupá kopyta	Ostré drápy	Ploché nehty
Termoregulace	Vyplazení jazyka, rychlé dýchání	Pocení	Vyplazení jazyka, rychlé dýchání	Pocení

Z tabulky jsou prokazatelně patrné shodné znaky člověka s býložravci, což nám potvrdí kterýkoli vzdělaný přírodovědec již na základní škole.
 

Dutina ústní – masožravci

Masožravci mají, vzhledem k velikosti hlavy, ústní otvor široký. To jim poskytuje sílu pro uchvácení, usmrcení a roztrhání kořisti. Lícní svaly jsou méně vyvinuté, protože by bránily širokému rozevření tlamy a také proto, že se neúčastní přípravy potravy pro polykání.

U všech savčích masožravců je čelistní kloub čepovým kloubem, jenž se nachází v rovině zubů. Tento typ kloubu je nesmírně stabilní a funguje jako bod otáčení pro ramena pák, kterými jsou horní a dolní čelist. Hlavním svalem, který u masožravců ovládá čelisti, je sval spánkový (temporalis). Tento sval je u masožravců tak masivní, že tvoří většinu objemu hlavy po jejích stranách. Úhel spodní čelisti je u masožravců úzký. To proto, že svaly, které se na ni upínají (massetery a pterygoidy), jsou u těchto zvířat méně důležité. Spodní čelisti masožravců není umožněn pohyb dopředu a pohyb do stran je velice omezený. Když masožravec sevře čelisti, zašpičatělé čepelovité stoličky se po sobě svezou a vytvoří tak krájivý pohyb velice účinný při odkrajování masa od kosti.

Zuby masožravců jsou posazeny odděleně, aby se mezi nimi nezachycovaly masité zbytky. Řezáky jsou zašpičatělé, krátké a bodcovité, používají se na uchvacování a odtrhávání kusů těl kořisti. Špičáky jsou prodloužené a tesákovité, určené k probodávání, trhání a usmrcování. Stoličky (carnassials) jsou zploštělé a trojúhelníkovité se zazubenými hranami figurujícími jako zoubkované čepele. Když masožravec sevře čelisti, díky čepovému čelistnímu kloubu na sebe zuby dosednou odzadu – dopředu. Podobně jako čelisti nůžek vytvoří plynulý krájivý pohyb.

Masožraví savci nemají ve slinách trávicí enzymy. Když jedí, rychle hltají a potravu nežvýkají. Jelikož se nemohou uvolňovat přímo do tlamy proteolytické (bílkoviny trávicí) enzymy z důvodu samonatrávení (poškození ústní dutiny), masožravci nepotřebují potravu míchat se slinami. Zkrátka odtrhnou kus a polknou.
 

Dutina ústní – býložravci

Býložraví savci mají dobře rozvinuto lícní svalstvo, masité rty nebo pysky, úzký otvor do ústní dutiny a zesílený svalnatý jazyk. Rty či pysky pomáhají pohybu potravy do úst a zároveň se spolu s lícními svaly a jazykem účastní žvýkání. U býložravců se čelistní kloub posunul nahoru nad rovinu zubů. Ačkoli je tento typ kloubu méně pevný než čepový kloub masožravců, umožňuje při žvýkání rostlinné potravy komplexní pohyby čelistí. Tento druh kloubu navíc při sevření čelistí umožňuje, aby se zuby po své délce setkaly víceméně najednou a aby tak mohly vytvořit drtící plošky. Úhel dolní čelisti se rozevírá, aby uvolnil prostor pro úpony dobře vyvinutých svalů masseterů a pterygoidů. Ty udržují čelist zavěšenou a při jedení jí kývají do stran. Tyto boční pohyby jsou nutné pro drtivé pohyby při žvýkání. Sval spánkový je malý a má menší význam.

Řezáky jsou široké, zploštělé a dlátovité. Špičáky mohou být, jako například u koní, malé, nápadné jako u hrochů, prasat a některých druhů opic (jim se přikládají zastrašovací účinky při obraně), anebo mohou zcela chybět. Stoličky jsou obecně hranaté a na povrchu zploštělé tak, aby poskytovaly povrch pro drcení. Stoličky po sobě nemohou v krájivém pohybu svisle klouzat, ale přejíždějí po sobě vodorovně za účelem rozdrtit a rozmělnit. Zuby býložravců jsou k sobě těsně semknuty, takže řezáky tvoří účinný mechanismus na odkusování a horní a dolní stoličky na rozdrcení a rozmělnění.

Tito živočichové pečlivě potravu přežvykují a lícními svaly a jazykem ji posouvají směrem dopředu a dozadu k drtícím zubům. Tento důkladný proces je nezbytný pro to, aby se rozrušily rostlinné buněčné stěny, uvolnil se tak stravitelný vnitrobuněčný obsah a aby se zajistilo promísení tohoto materiálu se slinami. To je důležité, neboť sliny býložravých savců často obsahují enzymy, jež umějí strávit karbohydráty, které počínají rozkládat potravu ještě v ústech.
 

Žaludek a tenké střevo – masožravci

Masožravci mají prostorný jednoduchý (jednokomorový) žaludek představující 60-70% kapacity jejich trávicího systému. Poněvadž se maso tráví poměrně snadno, jejich tenké střevo (kde dochází ke vstřebávání potravy) je krátké – od troj do pěti až šestinásobku délky těla. Prostorný žaludek pro masožravce představuje výhodu, protože loví jen zhruba 1x týdně a dovoluje jim se rychle zasytit (nahltat) a pohltit přitom maximální množství masa najednou, které mohou strávit později při odpočinku. Žaludek masožravců má navíc výjimečnou schopnost vylučovat kyselinu chlorovodíkovou. Masožravci udrží hladinu svého pH v žaludku i za přítomnosti potravy kolem hodnoty 1-2. Tato schopnost je nutná k usnadnění rozkladu bílkovin a usmrcení nebezpečných baktérií, jež se často v kazící se masité potravě nacházejí.
 

Žaludek a tenké střevo – býložravci

Býložravci mají z důvodů obtížně rozkládající se rostlinné potravy (pro velká množství nestravitelné vlákniny) střeva významně delší a v některých případech daleko propracovanější než masožravci. Býložravci konzumující rostliny s vysokým obsahem celulózy musejí svojí stravu, aby z ní vytěžili nutriční hodnotu, fermentovat (trávit činností bakteriálních enzymů). Řadí se mezi ruminanty (fermentují v oblasti před střevy) nebo mezi fermentující v zadní části střev. Ruminanti jsou býložravci s proslulými vícekomorovými žaludky.

Takové žaludky nepotřebují býložravci konzumující měkké rostlinstvo. Ti mívají obvykle jednoduchý žaludek a dlouhé tenké střevo. Fermentují vláknité části potravy, jež jsou obtížně stravitelné, v zadních částech trávicího traktu – v tlustých střevech. Mnoho z těchto býložravců zvyšuje účinnost trávicího ústrojí tím, že obsahuje ve svých slinách enzymy schopné trávit karbohydráty.

Farmentační proces vícekomorových žaludků by byl u živočichů, kteří konzumují potravu z měkkých dužnatých rostlin, energetickým plýtváním. Živiny a kalorie by pohltily fermentující baktérie ještě před tím, než by mohly dosáhnout tenkého střeva, kde mají být vstřebány. Tenké střevo býložravých savců bývá velmi dlouhé proto, aby poskytlo dostatek času pro vstřebávání živin.
 

Tlusté střevo – masožravci

Tlusté střevo masožravců je prosté a velmi krátké, jeho jedinou úlohou je vstřebat sůl a vodu. Má zhruba stejný průměr jako střevo tenké a má tedy omezenou kapacitu. Stěnami střeva probíhá sval, který střevu dodává hladký válcovitý vzhled. V tlustém střevě se také nacházejí populace baktérií s hnilobnou činností.
 

Tlusté střevo – býložravci

U býložravců je tlusté střevo specializovaným orgánem, jehož činnost je spojena se vstřebáváním vody a elektrolytů, s výrobou a vstřebáváním vitamínů a/nebo s fermentací vláknitých částí rostlin. Tlusté střevo bývá u býložravců širší než střevo tenké a je poměrně dlouhé. Někteří býložravci mají tlusté střevo s vakovitým povrchem opatřeným vlákny svalstva ve střevní stěně. U některých býložravců je dále cecum (první část střeva) poměrně rozsáhlé a slouží jako místo určené pro fermentování.
 

A co všežravci?

Dalo by se očekávat, že u všežravců nalezneme znaky, jaké je vybaví k pojídání masité i rostlinné stravy. Struktura vnitřností masožravců je primitivnější než u býložravých adaptací. Mohli bychom tedy předpokládat, že všežravec bude masožravcem, který disponuje některými adaptacemi trávicího traktu na býložraveckou stravu.

Přesně tuto situaci nalezneme u medvěda, mývala a některých členů čeledi psovitých (tento článek omezím na medvědy, jelikož jsou obecně zástupci všežravců). Medvědi jsou řazeni mezi masožravce, ale anatomicky typickými všežravci. Přestože přijímají i masitou stravu, jsou tím, že je jejich strava složena ze 70-80% z rostlin, převážně býložravci (jedinou výjimku činí medvěd lední, který žije v zaledněné Arktidě, kde se živí převážně tulením tukem). Medvědi neumějí dobře trávit vláknitou vegetaci a jsou tedy vysoce vybíravými jedlíky.

Hlavní složkou jejich potravy jsou dužnaté rostliny, hlízy a bobulovité plody. Medvědi vykazují anatomické rysy shodné s přijímáním masité stravy. Jejich čelistní kloub se nachází v rovině stoliček. Spánkový sval je masivní a úhel dolní čelisti malý, což odpovídá omezené roli, kterou při ovládání čelistí hrají svaly pterygoideus a masseter. Tenké střevo je krátké jako u čistých masožravců a tlusté střevo je jednoduché, hladké a krátké.

Nejnápadnější adaptací na rostlinnou potravu u medvědů (a jiných anatomicky všežravců) je uzpůsobení jejich chrupu. Medvědi si uchovali klínovité řezáky, velké špičáky a stříhavé třenové zuby. Jejich stoličky však zhranatěly a mají zaoblené výstupky pro drcení a rozmělňování. Medvědi ale nepřevzali tupé nehty, jako má většina býložravců, ale udrželi si špičaté drápy masožravců.

Živočich, který loví, usmrcuje a pojídá kořist k tomu musí mít tělesné vybavení, jaké činí lov praktickým. I když mají medvědi ve stravě významné množství rostlin, musejí umět dopadnout a usmrtit kořist. Medvědi proto mají strukturu čelisti, svalstvo a chrup, které jim umožní použít sílu nezbytnou k usmrcení a roztrhání kořisti, přestože je jejich strava převážně rostlinná.

I když je čelistní kloub býložravců (nad rovinou stoliček) účinnější při drcení a rozmělňování rostlin a dovolil by medvědům využívat širšího spektra rostlinné stravy, je tento typ kloubu mnohem slabší než čepový čelistní kloub masožravců. Býložravecký typ kloubu je snadno náchylný k vykloubení a neobstál by pod tlaky zápasící kořisti, anebo při drcení kostí. Neumožnil by ani široké rozevření tlamy, které masožravci potřebují.
 

A co my?

Lidský trávicí (gastrointestinal) trakt vykazuje anatomická uzpůsobení shodná s dietou býložravců. Lidé mají svalnaté rty a malý otvor do ústní dutiny. Mnoho z takzvaných výrazových svalů jsou svaly, jež používáme při žvýkání. Svalnatý jazyk, nezbytný při jedení, se přizpůsobil na používání při řeči. Kloub dolní čelisti je zploštělý chrupavčitou destičkou a nachází se zcela nad rovinou zubů. Sval Temporalis (spánkový) je zeslaben. Charakteristická pravoúhlá čelist dospělých mužů odráží proces dolní čelisti hranatění a rozšíření skupiny svalů masseter / pterygoideus. Lidská dolní čelist se může pohybovat směrem dopředu, aby zapojila v činnost řezáky a do stran, aby dokázala rozdrtit a rozmělnit.

Lidský chrup se také podobá býložraveckému s výjimkou špičáků (špičáky některých druhů opic jsou prodloužené a má se za to, že se používají při předvádění či při obraně). Naše zuby jsou větší a obvykle na sebe dosedají. Řezáky jsou ploché a dlátovité, užitečné při loupání, odřezávání a odkusování měkkých materiálů. Špičáky nejsou ani zoubkované ani kónické, ale zploštělé, tupé a malé, jejich funkce je obdobná té řezáků. Stoličky a třenové zuby jsou čtvercovité, zploštělé a hrbolaté, nasazované na drcení, rozmělnění a rozpojení soudržných jídel. Lidské sliny obsahují enzym na trávení karbohydrátů amylázu (salivary amylase). Tento enzym je zodpovědný za většinu stráveného škrobu. Jícen (esophagus) je úzký a hodí se na malé, měkké hroudy důkladně rozkousané stravy. Rychlé jedení u lidí způsobuje dušení.

Lidský žaludek je jednokomorový, ale pouze mírně kyselinný. Objem žaludku reprezentuje kolem čtvrtiny celkového objemu lidského trávicího traktu. Žaludek slouží jako směšovací a úložná komora rozpouštějící části potravy a regulující jejich postup do tenkého střeva. Lidské tenké střevo je dlouhé a dosahuje v průměru 10 až 11 délek těla. Průměrně dlouhé 6.7 – 9.1m. Délka lidského těla se měří od vrcholku hlavy ke konci páteře a pohybuje se v průměru mezi 60 a 90 cm.

Lidské tlusté střevo se vykazuje vakovitou strukturou, která je vlastní býložravcům. Roztažitelné tlusté střevo je silnější než střevo tenké a poměrně dlouhé. Je zodpovědné za vstřebávání vody a elektrolytů a výrobu a vstřebávání vitamínů. Dochází zde rovněž k bakteriální fermentaci vláknitých rostlinných materiálů s výrobou a pohlcováním energie pocházející ze stravy (krátkořetězcové mastné kyseliny) v závislosti na obsahu vlákniny v potravě.

Struktura trávicího traktu lidských bytostí je strukturou býložravce. Lidstvo nevykazuje smíšené rysy všežravců jako jsou medvědi a mývalové. Ze srovnání trávicího ústrojí lidí a masožravců, býložravců a všežravců je zřejmé, že lidský zažívací trakt je ustrojen k přijímání stravy rostlinné.

Člověk je přirozený býložravec, který se sice v případě nouze může živit i masem (stejně jako tomu tak činí jiní býložravci v nouzi), není to však optimální typ potravy pro jeho organismus. Člověk ani nemá typické instinkty dravce. K masité stravě jej donutil nedostatek jiných zdrojů potravy způsobený klimatickými změnami v minulosti (doba ledová) a následná pohodlnost, zvyk a často používaný zpátečnicko-stupidní pojem „tradice“. Jedení masa člověkem můžeme přirovnat k podávání mrkve hadovi. Člověk obecně patří, možná že právě pro svoji podivně zvrácenou vlastnost myšlení, k tvorům chovajícím se iracionálně, čímž se od ostatních živých entit na Zemi značně liší. Sám sebe označuje za „pány tvorstva“, ovšem svým konáním je přirovnatelný spíše ke kobylkám či zhoubným virům /nádorům, jež zastaví až intoxikace vlastního prostředí a/nebo vyčerpání zdrojů.
 

Proč nejíst maso?

01. Protože to není spravedlivé
Zabíjení zvířat pro potravu je nesmyslným vykořisťováním. Proč to děláme? Snad pouze proto, že jsme silnější než zvířata – máme totiž omračovací pistole a řeznické nože. Jen málokdo je schopen postavit se zvířeti tváří v tvář a oddělit mu hlavu od těla vlastníma rukama. Dělává to za nás zpracovatelský průmysl.

02. Protože bys nesnědl/a svého psa
Většina lidí je zděšena, že některé národy jedí psy nebo velryby, ale tato zvířata trpí úplně stejně jako kuřata, krávy nebo my sami. Není rozdíl mezi pozřením v Africe zebry nebo doma u televize kuřete. Zděšení nad požíváním jiných zvířat tak není ničím jiným než pokrytectvím.

03. Protože je to krutost, kterou můžeme zastavit
Můžeme si připadat bezmocní proti válce a ostatním formám násilí, ale můžeme zastavit utrpení na jatkách, pokud jako jednotlivci odmítneme maso.

04. Protože není nutné zabíjet, abychom žili
Když nezabíjíme zvířata proto, abychom přežili, proč tedy? Odpovědí je spousta. Naopak zabíjení a pojídání zvířat je pro lidské tělo škodlivé.

05. Protože jen hloupý člověk zbije zvíře a ještě hloupější jej sní
Pokud jíme maso, tak platíme něco tak krutého, že kdyby se to spáchalo na psovi či kočce, byli bychom za tato jatka okamžitě odsouzeni.

06. Protože žádné zvíře si nezaslouží zemřít pro naše chuťové buňky
Lidská touha po příchuti masa není vůbec důležitá v porovnání s touhou zvířete nebýt týrán a krutě zabit. Kromě toho umíme v dnešní době texturu a chuť masa snadno nahradit, ačkoli je to zbytečné, neboť jíst maso člověk nezačíná přirozeně, nýbrž se to učí, respektive jej k tomu v dětství nutí rodiče.

07. Protože bychom neměli svým dětem lhát o původu masa, které jíme
Proč dětem lhát? Nesnažíme se skrývat pravdu? Děti mají zvířata rády – zkusme jim říct pohádku o jatkách. A proč ne? Kromě toho které dítě samo o sobě napadne jakékoli zvíře jíst? Kolik mláďat telete napadne jíst třeba uhynulou slepici?

08. Protože maso je špinavé a krvavé
Na světě je ročně téměř miliarda masem způsobených nemocí, ze kterých tisíce vedou ke smrti. Do svalu, který pak člověk sní, zvíře vylučuje tuky, ale i dioxiny, antibiotika,
pesticidy a toxické formy arsenu. To není příliš chutné a rozumné jíst, nebo ano?

09. Protože požívání masa způsobuje impotenci
Vegetariánství je v podstatě přírodní alternativou pro Viagru, neboť předtím než maso ucpáváním tepen může přivodit infarkt, může ohrozit i jiné orgány.

10. Protože obilí použité k nakrmení dobytka může nakrmit celý svět
Plných 80% zemědělské půdy je používáno pro krmení kuřat, prasat a ostatních hospodářských zvířat. Pokud se toto gigantické množství potravy uvolní, bude možné krmit celý svět. Mimochodem věděli jste, že na výrobu jediného hamburgeru je zapotřebí zhruba tisíce litrů vody?

11. Protože více než polovina veškeré vody se spotřebuje pro „vyrobení“ masa
Vyrobit pro masožravce potravu na jeden den vyžaduje třináctkrát více vody než pro vegetariána.

12. Protože pokud jíš maso, nemůžeš si říkat ochránce zvířat
Poskytování vody a obilí faremním zvířatům namísto přímé spotřeby lidmi je největším důvodem, proč ubývá pitné vody a narůstá světová chudoba. Velkofarmy spotřebovávají více vody než všichni lidé dohromady a produkují tolik odpadu jako celá Amerika. O skleníkových plynech nemluvě. Mimochodem jak si může člověk říkat milovník zvířat, když přes den drbe a hladí kočku a nezdráhá se dát si večer třeba kuře, prase, krávu, ovci či rybu?

13. Protože jsou bezbranní
Laureát na Nobelovu cenu Isaac B. Singer označil speciesismus za nejradikálnější formu rasismu, neboť zvířata jsou nejméně schopná se před lidmi ubránit a nejlépe se na nich páchá krutost. Jak máme být přízniví sami k sobě, když nejsme schopni téhož u zvířat?

14. Protože když zvířata cítí bolest, také pláčí
Když je spálíš, cítí to. Když jim dáš elektrickou ránu, cítí to. Zvířata cítí bolest stejně a minimálně na stejné úrovni, jako ji cítíme my.

15. Protože oni také nechtějí zemřít
Zvířata si své životy uvědomují podobně jako my. Zeptej se jich, jestli chtějí být trýzněná a/nebo zemřít.

16. Protože ať to nakrájíš, jak chceš, je to pořád mrtvé tělo
I zvířata jsou ze svalů, kostí a krve, takže „maso“ je jen eufemismus (zjemňující výraz) pro rozkládající se mrtvé tělo.

17. Protože komerce není žádnou omluvou pro zabíjení
Masné průmysly nám mohou tisíckrát tvrdit, že maso potřebujeme pro správný růst, ale jestli je to pravda, proč všichni vegetariáni dávno nezemřeli na selhání organismu a naopak bývají mnohem zdravější a vitálnější? Stovky vědeckých a statistických studií toto opakovaně dokládá.

18. Protože k tomu přeci křídla nejsou
Kuřata, prasata a ostatní faremní zvířata nikdy nemohou dýchat čerstvý vzduch, stavět hnízda, přitulit se ke svým mladým ani dělat nic, co je pro ně přirozené.

19. Protože každý chce být volný
Víme to, když vypustíme papouška z klece nebo vezmeme psa do parku. A stejné je to i u faremních zvířat. Touží po svobodě stejně jako lidé.

20. Protože moc neznamená, že je to správně
V našem morálním vývoji jsme dosáhli hranice, kdy bychom měli uznat, že i ostatní druhy si zaslouží ohledy, stejně jako jsme si nakonec uvědomili, že otroctví je špatné, ženy si zaslouží práva a děti by neměly být zneužívány. I když v poslední době si toto uvědomění začínáme zpochybňovat…

21. Protože to není zdravé
Vyloučení zvířecích produktů předchází srdečním chorobám (masitá strava ucpává tepny o 28% více a podle nejnovější studie WHO je pro člověka karcinogenní), vylučuje obezitu, omezuje impotenci a poruchy erekce. Víte, že vegetariáni prakticky netrpí rakovinou?

22. Protože víš, že je to špatně
Tady snad už není co dodat…
 

Známí vegani

Alanis Morissette (zpěvačka), Bill Clinton (politik), Bryan Adams (zpěvák), Buddha (duchovní), Dalai Lama (duchovní), Carl Lewis (sportovec), Madonna (zpěvačka), Mike Tyson (sportovec), Moby (hudebník), Ozzy Osbourne (zpěvák), Robbin Williams (herec), Russel Brand (herec), nespočet dalších.
 

Známí vegetariáni

Abraham Lincoln (bývalý prezident USA), Albert Einstein (vědec), Bill Gates, Bob Marley, (hudebník), Brad Pitt (herec), Demi Moore (herečka), Dustin Hoffman (herec), Enya (zpěvačka), Franz Kafka (spisovatel), George Harrison (člen Beatles), Janet Jackson (zpěvačka), Ježíš Kristus (duchovní), Jim Carrey (herec), John Lennon (člen Beatles), Leonardo Da Vinci (malíř), Martina Navrátilová (sportovkyně), Michael Jackson (zpěvák), Nikola Tesla (vědec), Pamela Anderson (herečka), Pink (zpěvačka), Ringo Starr (člen Beatles), Suzanne Vega (zpěvačka), Victoria Beckham (zpěvačka, modelka), nespočet dalších.
 

Zpochybnění na konec?

Pokud jste v článku nalezli jakoukoli chybu nebo nesouhlasíte-li s jeho zněním jako s celkem, prosím, kontaktujte mne. Budu upřímně rád za jakékoli protiargumenty / informace nezaložené na osobních subjektivních dojmech, ale výhradně na prokazatelných a opakovatelných vědeckých a statistických studiích, jež onu, v tom případě poté jistě chybu, vyvrátí. Poprosím jen o nezasílání žádných kuchařek či osobních testů na sobě samých či nepodložená tvrzení jakýchkoli samozvaných odborníků, která nejen, že neprokáží zhola nic, ba naopak tím poukážete na vlastní neschopnost a/nebo nezájem racionálního uvažování a sebereflexe. Totiž ten, kdož trvá na tom, že jsou jeho názory pevné a trvalé, je zpravidla zabedněným hlupákem, jemuž bývá povětšinou ztrátou času věnovat byť sebemenší pozornost, přičemž nemístné časté posměšky na návštěvách typu „ty jsi ten vegetarián, ty se můžeš venku napást“, jsou toho příkladem pramenícím z holé nevzdělanosti a přebujelého ega. Tento závěr není fanatický, jak se může zdát, fanatické jsou naopak řeči těch, kdož upřednostňují názory a/nebo dogmata před evidentními a prokazatelnými fakty.
 

Nezávislá diskuse k tématu

V případě zájmu o transparentní diskusi přejděte do předzaloženého vlákna v našem interFóru a pokud Vám vyhovuje naše publikační činnost, zvažte, prosíme, svoji podporu, neboť bez Vás to nepůjde. Nedostáváme žádné dotace, neplatí nás žádná organizace, naopak jsme spíše cílem pomluv nevzdělanců či úmyslně jednajících škůdců. Jsme závislí pouze na příspěvcích našich čtenářů a/nebo podporovatelů. Za jakoukoli Vaší pomoc srdečně děkujeme.
 

Použité zdroje Texty: vegetharmonie.cz Foto: http://sussex4hnews.org