Žijeme v matrixu zajetí peněz

Vzpomeňme si na dětství, kdy jsme se nemuseli starat o uspokojování našich základních potřeb. Dělali to za nás rodiče tak, jak se i oni naučili od svých rodičů a byli připraveni nám jej později, s tím nejlepším úmyslem, předat. Jenže co v situaci, kdy to už není možné?

Zájmy a omezení

Než se tak stalo, měli jsme spoustu jiných zájmů, představ a snů. S dospíváním jsme začali chápat, že jednou se budeme muset o naše životní potřeby začít starat sami. Dokonce jsme se na to těšili, neboť jsme zcela přirozeně toužili po určitém stupni samostatnosti a nezávislosti. Avšak v mladém věku, bez životních zkušeností a relevantních informací, jsme neměli příliš na výběr. Nezbylo tak, než s větší, či menší důvěrou přijmout navyklé modely chování a zejména způsoby, díky kterým jsme mohli začít své životní potřeby naplňovat. Ocitli jsme se tak v systému, který podmiňuje existenci člověka tím, že si na své životní potřeby musí tzv. vydělat. Princip spočíval a dosud spočívá v tom, že za naši energii a čas, mnohdy zcela zbytečně vložené, inkasujeme peníze, abychom získali přístup k základním věcem, jako je jídlo, energie, ošacení, bydlení a další životní potřeby. Není to nic jiného než obchod s naším životem.
 

Přebírané vzorce

Proč? Na to si můžeme odpovědět sami, když si uvědomíme, co se stane, zůstaneme-li bez finančních prostředků. Ve skutečnosti si každý den ve svém životě musíme znovu a znovu koupit. Náš život se stočil na položky „má dáti – dal“, neboť skutečnost, že náš přístup téměř k jakýmkoliv zdrojům je podmíněn finanční úhradou, můžeme jen stěží vyvrátit. Tím, že jsme přijali vzorce naší předchozí generace, žijeme v „Matrixu“ zajetí peněz.
 

Změna je možná

A kdy to může být jinak? Až v okamžiku, kdy si uvědomíme, že naše situace je jiná než tomu bylo v období našeho dospívání. Jiná v tom, že máme zkušenosti a relevantní informace. Můžeme se z tohoto „Matrixu“ zajetí peněz probudit a tím zvýšit celospolečenské šance na změnu. A jaká změna, že by to měla být? Vzpomeňme si opět na naše dětství. Prováděli jsme spoustu činností a aktivit, které nás zajímaly, bavily a rozvíjely. Byli jsme ochotni si důvěřovat, spolupracovat a pomáhat si bez jakýchkoliv podmínek. A pokud jsme si hráli na „obchod“, tak spíše proto, že jsme toužili napodobovat dospělé lidi, kteří byli našimi vzory.
 

Snazší to být nemůže

Tak už jste blíž pochopení, o jakou změnu by se mělo jednat? Probuzení z „Matrixu“ zajetí peněz bude totiž znamenat společnost, jejíž prioritou je vzájemná důvěra, podpora, pomoc a spolupráce. Vědomí toho, že prospěch náš a našich blízkých se odvíjí od prospěchu všech ostatních. Pochopení toho, že nemůžeme být v klidu a bezpečí, pokud přístup ke zdrojům pro uspokojování základních potřeb velkého počtu lidí planety je umožněn pouze pod jakoukoliv nutnou podmínkou, v našem příběhu 21. století, podmínkou obchodování a směny nutně „vydělaných“ peněz.