Úřad práce jako podpora (v) nezaměstnanosti
Tak jako se v současném oligarcho-imperialistickém feudofašismu, nazývaným kapitalismus, můžete snadno ocitnout na nemocenské, naprosto bez problémů se ocitnete též na úřadu práce. Stát se tak může např. z důvodu (úmyslné fikce) zrušení Vašeho pracovního místa, (účelové) šikany na pracovišti, z důvodů zdravotních či jakýchkoliv jiných – úplně jedno jakých. Tak jako jsme se v článku „Od pracovní neschopnosti k bezdomovectví” podívali na to, jak (ne)funguje tzv. „Pražská správa sociálního zabezpečení”, podíváme se dnes na několik příkladů, jak (ne)funguje právě zmíněný úřad práce. Tedy přinejmenším ten pražský.
Něco z teoretické roviny
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním, nebo jinou výdělečnou činností, dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, požádal o podporu v nezaměstnanosti a není poživatelem starobního důchodu (§ 39, odst. (1) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti). Za běžné situace procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí po první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, po další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, anebo vyměřovacího základu (samozřejmě pouze do určité maximální výše). V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, anebo vyměřovacího základu (opět pouze do určité maximální výše) (více v § 50, odst. (3) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti). Jaké taková zoufalá almužna může mít pro člověka následky, si lze přečíst např. v místním článku „Od pracovní neschopnosti k bezdomovectví”, kdy výše dávky nemocenského pojištění je po celou dobu nemoci 60 %. Z tohoto důvodu tu již nebudu řešit finanční stránku věci, ale spíše přístup úředníků úřadu práce ke svým „zaměstnavatelům” – v tomto případě konkrétně ke mně.
Zápis na úřad práce
Zápis na úřad práce (ÚP) probíhá vcelku standardně a to předáním dokumentu o ukončení pracovního poměru (výpovědi) a výstupních dokumentů ze zaměstnání paní úřednici, která Vás zapíše do evidence uchazečů o zaměstnání, a podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Od paní úřednice na oplátku obdržíte potvrzení o evidenci na ÚP pro zdravotní pojišťovnu, protože nyní za Vás bude zdravotní pojištění hradit úřad, průkaz uchazeče o zaměstnání s termínem příští návštěvy a můžete jít. Nic složitého a zdlouhavého, tedy pokud Vám Váš bývalý zaměstnavatel nevyplní špatně výstupní dokumenty. Mně je, jako obvykle všechno, špatně vyplnil, takže bylo potřeba dodat několik dalších potvrzení. Příští schůzka byla tedy stanovena hned na následující týden, kdy jsem měla dané přinést. Než jsem odešla, zajímala mne ještě možnost podání žádosti o rekvalifikační kurz, který ÚP za splnění určitých podmínek v plné výši hradí. Jelikož jsem se v poslední době zabývala programy na tvorbu počítačové grafiky, což má dnes na pracovním trhu poměrně dobrou perspektivu, chtěla jsem se díky úřadu práce v této oblasti co nejdříve zdokonalit a tím zvýšit svou šanci na rychlé pracovní uplatnění. Bylo mi však řečeno, že se rekvalifikační kurzy poskytují nejdříve po půl roce registrace a že je třeba dodat důkazy o aktivním hledání práce z mé strany včetně odpovídání na nabídky prací poskytovaných úřadem práce. Byla to pro mne novinka, nikdy jsem na rekvalifikační kurz tak dlouho čekat nemusela. Když jsem se tedy zeptala, kdy mi ÚP začne nabídky zasílat, dostalo se mi odpovědi, že nejdříve za dva měsíce, po které se bude vyřizovat schválení podpory v nezaměstnanosti. Takto rychle, prosím pěkně, úřad práce pracuje.
Jelikož jsem však již byla v kontaktu s jistou IT firmou, která hledala do svého týmu grafika, na rekvalifikační kurz (RK) jsem tak dlouho čekat nemohla. Podařilo se mi s firmou domluvit, že by mne právě po absolvování daného RK zaměstnala a na důkaz mi napsala potvrzení s příslibem práce. Doufala jsem tedy, že na základě toho mi úřad práce RK schválí hned a já již za dva měsíce (měsíc potřebný ke schválení kurzu úřadem práce a 3 týdny školení – déle nebyla daná IT firma ochotna čekat) budu opět zaměstnaná. Jenže chyba lávky…
Na další schůzce jsem paní úřednici nejdříve předala požadované dokumenty. Tato si vše si založila se sdělením, že až mi rozhodnutí o podpoře přijde poštou, mám jej podepsat a zaslat zpět. Jelikož však docela často jednám s úřady a navíc v místě bydliště máme s poštou veliké problémy [2] [3] (zmrdy pošťáky, co téměř nikdy nezvoní a povětšinou ani nevhazují do poštovní schránky výzvy), založila jsem si jako fyzická osoba tzv. datovou schránku. Oznámila jsem tedy paní úřednici, že chci rozhodnutí zaslat tímto způsobem. Jednak to bude rychlejší a jednak, pokud má občan datovou schránku, jakýkoliv úřad je ze zákona povinen všechny dokumenty zasílat tam. Paní si tuto informaci pro jistotu zapsala a slíbila, že to tak udělá. Další termín schůzky stanovila za zmiňované 2 měsíce. Ještě jsem jí informovala, že mám příslib práce od možného zaměstnavatele podmíněný absolvováním RK, tak zda si mohu o něj zažádat (i přes její slova, že to nejde) již teď. Paní mě poslala za vedoucí oddělení, která má RK na starosti. Ta mi sdělila, že s příslibem práce by mohla být žádost s velkou pravděpodobností schválena hned a dala mi potřebné formuláře k vyplnění. Ještě mne zajímalo, do jaké výše můžu čerpat finanční podporu pro kurzy, jelikož jsem pár RK již v minulosti absolvovala. Paní vedoucí se podívala do jejich systému a řekla, že tam vůbec žádné mé absolvované kurzy nevidí (asi se z počítače vykouřily), takže mám nárok na plnou výši a to 50.000,- Kč. Konkrétně (portál MPSV): „Vynaložená finanční částka na zvolenou rekvalifikaci nesmí v období 3 let přesáhnout celkovou částku 50.000 Kč.“
Ach ta datová schránka
Za několik dní mi volala paní úřednice z ÚP, u které jsem se zapisovala, že ještě něco potřebuje doplnit. Domluvily jsme to telefonicky a paní končila hovor tím, že mi rozhodnutí přijde v následujících dnech poštou. Znovu jsem tedy paní upozornila na to, že mám datovou schránku a přeji si zasílat úřední dokumenty do ní. Opět slíbila, že to zařídí. No co myslíte, že se stalo? Koncem měsíce mi z Úřadu práce přišel dopis poštou. Popravdě mě to ani nepřekvapilo, ale to, co bylo uvnitř, už ano. Na obálce dopisu sice bylo mé jméno a adresa, ovšem dopis sám patřil úplně cizímu člověku. Listiny obsahovaly daného cizího člověka osobní údaje. To už mi zahýbalo žlučí. Nešlo jen o to, že já dostala dopis s osobními údaji někoho jiného, ale že ten někdo jiný pravděpodobně dostal, anebo mohl dostat, dopis s osobními údaji mými. Daná paní úřednice, a její vedoucí v kopii, ode mne tedy dostala následující mail.
Po odpovědi paní úřednice bez omluvy a se zcestnými argumenty mi přišla zpráva již do datové schránky a to s přílohou nazvanou „Böhmová Kristýna“. To už jsem si myslela, že si ze mě dělají legraci schválně. Po otevření přílohy bylo dané usnesení směřováno již mně, nicméně paní si zasloužila další můj mail.
Na dané už paní úřednice neodpověděla. Po týdnu mi alespoň přišel mail od vedoucí oddělení s omluvou a informací o uskutečnění příslušných kroků úřadu. Že tomu tak skutečně bylo, se lze jen domnívat.
Nevím, co to s těmi úřady je, ale nedávno jsem řešila něco s ČSSZ a s posíláním úředních dokumentů do datové schránky měli problémy také.
Podpora (v) nezaměstnanosti
Ohledně schválení či neschválení RK se mi samozřejmě v dané lhůtě 30 dní nikdo neozval, takže jsem volala na příslušné oddělení, kde mi to pro změnu nikdo nebral. Volala jsem tedy vedoucí oddělení, u které jsem žádost podávala, a ta mi sdělila, že mi byl RK zamítnut a to z toho důvodu, že jsem na ÚP krátce a nemám vykázánu žádnou aktivitu v hledání zaměstnání. To, že jsem si práci již našla a mohla do ní za měsíc nastoupit, zjevně nikoho nezajímalo. Přišla jsem tak docela nehezky o přislíbené zajímavé zaměstnání s odpovídající mzdou, s kanceláří v místě bydliště a s lidmi, které jsem již znala. Díky úřade! Toto je evidentně skutečný účel úřadu práce – spíše než pojem podpora v nezaměstnanosti je na místě pojem podpora nezaměstnanosti! ÚP má zřejmě tolik peněz, vlastně státní pokladna má tolik peněz, že mi díky úřadu práce bude 5 měsíců vyplácet dávku podpory, následně zaplatí RK, o který budu za půl roku žádat znovu, a samozřejmě po celou dobu evidence (po RK ještě další měsíce, než si najdu jiné místo, přislíbený zaměstnavatel na mne půl roku čekat nemůže a nebude) také zdravotní pojištění, než aby mi zaplatili RK hned a podporu s pojištěním pouze dva měsíce.
Na další schůzce s mojí „oblíbenou“ úřednicí mě paní oslovila s otázkou, jak jde hledání práce. O záležitosti s datovou schránkou a o neschváleném RK se vůbec nezmínila, tak jsem jen uvedla, že nemohu najít žádné vhodné nabídky. Zeptala jsem se, zda mi tedy začnou posílat nějaké oni, a paní na to, že prý nabídky neposílají, že mi může pouze vytisknout aktuální inzeráty, které jsou vedeny na portále ÚP, a zda je chci již teď. Samozřejmě jsem chtěla a vznesla jsem prosbu, zda mi může vyfiltrovat nabídky, které neobsahují požadavek aktivního anglického jazyka, protože na jazyky prostě nemám hlavu. Paní mi sdělila, že to její systém neumí a že požadavek jazyka je stejně skoro všude. Dále mě zajímalo místo výkonu, což už vyfiltrovat šlo, nicméně v okolí mého bydliště byly pouze dva inzeráty a oba s požadavkem pro změnu ruského jazyka, který „překvapivě”, i jako těsně „porevoluční” (v uvozovkách proto, že, jak již všichni víme, to žádná revoluce nebyla) základní školou povinná osoba a tedy již proamericky masírovaná ovce, také neovládám. Nechala jsem si tedy vytisknout všechno, co šlo, a šla domů. Cestou jsem probírala dané inzeráty a kupodivu mi opět žádný nevyhovoval – ubohá výplata, místo výkonu práce daleko (dokonce až v Ostravě); anglický, japonský, ruský, či ukrajinský jazyk; vzdělání v oboru, praxe v oboru a podobně. Jak má potom člověk vykazovat aktivitu hledání práce, když na žádný inzerát nemůže odpovědět, protože nesplňuje požadavky…? Navíc bych ráda pracovala s grafikou, o kterou mám zájem. To je však úřadu práce úplně ukradené. Důležité je otročit v práci, v jakékoliv práci, nemít zájem o nic kolem sebe a postupně degradovat na poslušnou ovci, podvolit se současnému systému a do konce života poslouchat oligarchy a plnit jejich rozkazy.
Nízká nezaměstnanost?
Měsíc uběhl a já opět zamířila na úřad práce, kde na mne čekala stejná otázka a paní úřednici stejná odpověď jako posledně. Uvedla jsem, že jsem již byla na několika pohovorech, bohužel však vždy se zamítavým výsledkem, a že prostě nevím proč, když jsem překvapivě všechny požadavky splňovala. Paní jen kývla hlavou a pak se sama rozpovídala, že i ostatní její klienti – zájemci o zaměstnání mají problémy, protože nejvíce poptávek je o řemesla, případně zaměstnavatelům stačí maturita a ubozí vysokoškoláci jsou prostě překvalifikovaní. Dále jsem podotkla, že i bezdětné ženy nad 30 (tedy i já) nejsou žádoucí. Paní opět kývla a chtěla vědět, zda chci zase vytisknout nabídky. Když je procházela v počítači, zalíbila se jí pro mne jedna nabídka Okresního soudu na pozici administrativního pracovníka. I když jsem paní říkala, že sice na klávesnici umím psát celkem rychle, ne však všemi deseti, jak bylo uvedeno v požadavcích, řekla, že to nevadí, ať to přesto zkusím, a už mi tiskla doporučenku, která mi zajistí, že mě zaměstnavatel musí pozvat k pohovoru. Mezitím jsem procházela ostatní nabídky a divila se nad nabízenou mzdou. Když jsem podotkla, že ty částky jsou strašné, že mi ani zdaleka nepokryjí mé náklady na bydlení, jídlo, dopravu a podobně, jen pokrčila rameny a řekla, že je to zapříčiněno přílivem pracovní síly ze zahraničí. Pak se ale úřad práce nemůže divit, že je bez zaměstnání tolik českých lidí. I když nám televize tluče do hlavy, jak je nízká nezaměstnanost, není to vůbec pravda. Počet nezaměstnaných úředníci určují dle počtu evidovaných lidí na ÚP, přitom ale většina nezaměstnaných na ÚP evidována vůbec není. Nedalo mi to a zmínila jsem ještě ten propadák s rekvalifikačním kurzem, načež paní se mnou opět souhlasila a divila se se mnou, jak je vlastně možné, že mi ho nedali. To je super, paní všechno ví, se vším souhlasí, ale aby něco udělala pro to, aby se to zlepšilo, to ne. Na co tedy ten úřad práce vlastně je?
Když dostanete od úřadu práce doporučenku, musíte do tří pracovních dnů daný pohovor absolvovat. Já tam šla hned druhý den s první otázkou, zda je požadavek psaní všemi deseti nutný, abychom se zbytečně vzájemně nezdržovali. Vzhledem k tomu, že odpověď byla kladná, nebylo třeba se dále bavit. Paní mi podepsala doporučenku s odmítnutím pro nesplnění požadavků a já šla. Na ÚP jsem daný papír zase odevzdala a čekala, že dostanu další. Paní úřednice mi ale dala jen další termín schůzky a to za další dva měsíce. Takže občane, starej se zase sám. Jelikož jsem chtěla po půl roce evidence znovu žádat o RK, zajímalo mne, kolik doporučenek pro jeho schválení potřebuji. Paní mi sdělila, že další doporučenky nejsou nutné, že stačí jen dobře napsat důvod pro žádost o něj, případně pro lepší efekt připojit odeslané mejly s odpověďmi na inzeráty, ale také to není nutné. Nevím tedy, podle čeho ÚP posoudí tu nesmírně důležitou uchazečovu aktivitu v hledání práce.
Rekvalifikační kurz podruhé
Na další návštěvě ÚP, po půl roce nezaměstnanosti, byl čas znovu zažádat o RK. Nejdříve však probíhala klasická situace, kdy mi paní úřednice položila obvyklou otázku, jak jde hledání práce. Vzhledem k naší schůzce byla odpověď evidentní. Když paní ťukala cosi do počítače, napadla jí spásná myšlenka. Vždyť samotný úřad práce nabírá po celé České republice několik stovek nových úředníků. Ihned otevřela příslušné stránky s nabídkami a ejhle. Pro Prahu se jich objevilo jen asi 8, přičemž většina byla pro uchazeče s maturitou a tedy zařazena do 9. platové třídy, ve které dávají doslova prd. Pro vysokoškoláky a tedy už v lepší 12. platové třídě byly nabídky dvě a to v jednom případě s požadavkem perfektní angličtiny a v druhém vzdělání v právnickém oboru. Pro mne tedy nabídky zcela k ničemu. I když to paní viděla stejně, řekla, ať se na to mrknu ještě doma a že uvidím. Asi myslela, že doma mi můj počítač ukáže něco jiného než tady ten její. Nově mi dala papír s nadpisem „Individuální akční plán” na zapisování oslovených firem a pozic, na které se jako uchazeč o zaměstnání budu hlásit, včetně výsledku jako „nevybrali”, „místo obsazeno”, „nesplnění požadavků” apod. To aby měl ÚP přehled o mé aktivitě. Další schůzku paní naplánovala za měsíc a půl a já šla opět k vedoucí oddělení rekvalifikací pro dokumenty k žádosti o RK. Vzhledem k tomu, že mnou vybraný kurz začínal již za měsíc a týden, obratem jsem všechno potřebné zařídila, vyplnila a odnesla zpátky na úřad. Při pročítání daných formulářů jsem však tentokrát narazila na zajímavou větu v Poučení pro uchazeče / zájemce o rekvalifikaci (formulář B), která mi napoprvé unikla a která zní: „O výsledku jednání odborné komise bude informován, v případě zamítnutí zvolené rekvalifikace obdrží od úřadu práce písemné zdůvodnění.” Jak to, že mi tedy před půl rokem na ÚP tvrdili, že v případě zamítnutí kurzu se výsledek jednání odborné komise zájemci o kurz nesděluje a neposílá? Samozřejmě jsem se na to při odevzdávání dokumentů zeptala a bylo mi opět sděleno to stejné. Po mém upozornění, že ve formuláři, který mi paní dala, a i v tom, který je ke stažení volně na internetu, je to jinak, mi oznámila, že se zřejmě jedná o starou verzi a že zamítavý výsledek opravdu nesdělují. Po mém doporučení, aby si to tedy opravili, jsem odešla. (Ke dni vydání tohoto článku, což je téměř po půl roce, je to tam stále.)
Asi za dva týdny mi volal pán z oddělení zprostředkování a poradenství ÚP, že by mne rád pozval na profesně poradenský pohovor ke zvolené rekvalifikaci, kde bychom probrali mé důvody žádosti o RK. Sice jsem všechny své důvody uváděla v příloze žádosti, každopádně mi nezbývalo nic jiného než tam jít. Poradenský pohovor probíhal tak, že pán pokládal otázky zaměřené na mé vzdělání a praxi a já odpovídala. Stále dokola omílal, jak je všude hodně nabídek a proč nejdu učit, že je plno volných míst učitelů. Jaké to jsou nabídky a za jakou mzdu, ale už neřešil. Také se ptal, proč mě Ústavní soud nechtěl zaměstnat, když jsem na nabízenou pozici měla doporučenku od ÚP (viz. výše). Po mém sdělení, že sice na klávesnici píši rychle, ale ne zas tak rychle, abych stíhala psát tak, jak někdo mluví, a ne všemi deseti, což byla podmínka přijetí, mi sdělil, že to jsem na pohovoru vůbec neměla zmiňovat. Cože?? To, že by mě pravděpodobně vyhodili hned v den nástupu, kdy by zjistili, že nestíhám zapisovat, mu asi bylo jedno. Pán měl evidentně celkově zkreslené vidění a neúplné informace o problematice nabídek zaměstnání a pracovních pohovorů. Sám v poslední době na žádném pohovoru pravděpodobně nebyl a bude mi vykládat, jak to na nich funguje a co tam mám dělat. Sám sedí na teplém místečku v kanceláři a bude mi vykládat, jak snadné je najít práci. Ano, je to snadné, pokud chcete doslova otročit a brát za to drobné nestačící ani na placení nájemného. Každopádně mi pán naznačil, že mi kurz opět neschválí, protože nevidí důvod, proč bych si nemohla najít práci v oblasti svého vzdělání, anebo praxe. To, že takovou bezúspěšně hledám již půl roku, opět nikoho nezajímalo. Jediným pozitivním aspektem pro získání kurzu by byl dle něj další příslib práce, který jsem samozřejmě již neměla. Domluvili jsme se ještě na tom, že mu pošlu několik posledních mailů od potencionálních zaměstnavatelů, kteří mě odmítli. Vše pak posoudí v komisi a dají mi vědět. Nakonec dodal, že po půl roce prý přebírá iniciativu v hledání zaměstnání úřad práce, který mi prý bude hledat nabídky a posílat mě s doporučenkami na pracovní pohovory. Přednost ve výběrovém řízení mi to však nezaručí. Abych měla alespoň nějaký příjem, poradil mi zažádat si o dávky státní sociální podpory, což jsem samozřejmě měla v nejbližší době v úmyslu. O jaké dávky státní sociální podpory lze žádat a o jaké směšné částky se jedná, si můžeme povědět zase někdy příště.
Dle domluvy jsem danému panu Chalupeckému mail s předmětnou komunikací s potencionálními zaměstnavateli, včetně již celkem plného Individuálního akčního plánu, zaslala a účelně jsem se přímo zeptala, zda mi v případě negativního výsledku dají toto rozhodnutí na vědomí, protože, jak jsme se dozvěděli, to normálně nedělají. Mail i s odpovědí od ÚP, že určitě obdržím vyjádření o výsledku, přikládám.
Čas potřebný úřadem práce pro rozhodnutí o (ne)schválení žádosti RK utekl a odpověď „kupodivu”, jako obvykle, žádná. Tedy jsem poslala další mail.
Druhý den ráno, snad nebylo ještě ani 7 hodin, volal pan Dušek. Daný mail vůbec nekomentoval, pouze mi sdělil, že můj RK se bude projednávat teprve dnes a že mi určitě zašle vyjádření jak k první žádosti o kurz, tak po jednání i k druhé. Vysvětlil mi, že písemné zdůvodnění zasílají pouze na žádost zájemce, jinak nikoliv. Každopádně že mi vše dnes pošle. Asi po dvou hodinách zvonil telefon znovu. Pan Dušek mi telefonicky sdělil, že vyjádření / zdůvodnění k první žádosti mi již poslal (pro mne úplně zbytečná informace, kvůli které mě již podruhé vzbudil). Po jednání Expertní komise o rekvalifikačních kurzech mi pan Dušek volal potřetí s informací, že mi byl kurz zamítnut a že zdůvodnění obratem zašle mailem. Po této zprávě jsem tedy volala do daného rekvalifikačního zařízení, že na kurz nenastoupím. Co mi bylo sděleno, je uvedeno v mailu, který jsem pro informaci psala opět na ÚP.
Hned ráno mi pan Dušek zaslal zdůvodnění zamítnutí mé druhé žádosti o kurz. Na mé otázky mi dosud neodpověděl.
Iniciativa úřadu práce
Týden na to mě čekala další obvyklá návštěva úřadu práce. Úvodní otázku a odpověď již přeskočím. O zamítnutí RK jsme prohodily jen několik slov; paní myslela, že se o tom bude ještě jednat; já řekla, že už je to definitivní. Poté následovalo obvyklé hledání pracovních nabídek včetně těch přímo na ÚP; tentokrát celkem dlouhé, protože žádná z nabídek se nehodila. Až asi po 15 minutách paní objevila jednu jedinou nabídku, která byla celkem přijatelná a na kterou mi vytiskla doporučenku. Nakonec jsem paní odevzdala ještě svůj celkem zaplněný Individuální akční plán (cca 40 položek), což byl pro paní úřednici úplný šok, protože dle jejích slov se ještě nikdy nesetkala s tím, že by nějaký klient odpověděl na tolik nabídek práce. Dokonce tam prý lidé chodí i s jednou jedinou nabídkou za celý měsíc. Je prý vidět, že si opravdu práci sháním a můj Individuální plán paní chtěla vystavit na nástěnce a ukazovat ho ostatním klientům jako vzor. Patrně to ale nemůže, proto to neudělala. Každopádně i přes mou očividnou a neúspěšnou snahu najít si práci mi úřad práce rekvalifikační kurz neschválil, protože ho přece vůbec nepotřebuji. Další termín schůzky jsem dostala hned na příští týden kvůli odevzdání doporučenky.
Pohovor s doporučenkou se uskutečnil standardně do tří dnů a probíhal celkem dobře. Na doporučenku jsem dostala razítko, že jsem se pohovoru zúčastnila, a mohla ji zase vrátit zpět na ÚP. Když jsem ji odevzdávala, čekala jsem, že dostanu nějakou další, protože pan Chalupecký mi tehdy na profesně poradenském pohovoru oznámil, že po půl roce přebírá iniciativu v hledání práce úřad práce. Paní úřednice si doporučenku založila a dala mi už pouze další termín schůzky a to opět téměř až za dva měsíce. Tak asi takto vypadá přebrání iniciativy úřadem práce – 1 doporučenka.
(Ne)efektivita a (ne)prospěšnost úřadu práce
Jak jste se tedy dočetli, kromě pěti dávek podpory a placení zdravotního pojištění toho od úřadu práce moc čekat nemůžeme. Úředníci jsou rádi, že oni sami mají teplé místečko zajištěno a ostatní je v podstatě nezajímá. Když se ale podívám na výši jejich platů, tak se jim vlastně ani nedivím. Jejich platy jsou tak ubohé, tak proč by pro nás měli dělat něco navíc? Dle nabídek práce, které se mi dostávaly pod ruku, jsou úředníci na ÚP, ČSSZ apod. většinou zařazováni do 9. platové třídy [2], což obnáší požadavek maturity a plat v rozmezí cca 17.000 – 26.000 Kč hrubého dle praxe. Tzn., že bez praxe začínají na 17.000 Kč hrubého a po každých odpracovaných 2-3 letech v oboru se jim navyšuje plat o závratných cca 600,- Kč. Tedy aby dosáhli na aspoň trochu slušnou částku 26.000 Kč hrubého, musí mít praxi v oboru přes 32 let, pěkné že? Proto se nezajímají o nás, natož o situaci na pracovním trhu. Ministerstvo práce a sociálních věcí se vychloubá, jak je nízká nezaměstnanost, ale to, že v České republice máme přes 150.000 bezdomovců, cca milion lidí v exekucích a samozřejmě daleko více lidí bez práce, než dané ministerstvo uvádí, už ho netrápí a nijak to neřeší. „Lidé si přece za to můžou sami, nemají tolik utrácet, brát si půjčky, nechtějí pracovat,” jistě namítnete. Ale kdepak, lidé chtějí pracovat, chtějí mít kde bydlet, chtějí se mít dobře, ale současný socio-ekonomický, otrocký systém jim to prostě nedovolí. Ten systém, který stále ještě drtivá většina z nás podporuje.
Použité zdrojeText: hypertextové odkazy, portál MPSV, portál MPSV |
|---|
