Sprosté chování Studio-Picasso s.r.o. k zákazníkům

Společnost Studio-Picasso s.r.o. je „Vaší online tiskárnou”. Nebo alespoň tak se prezentuje na své webové prezentaci speedprint.cz, kde dodává, že „pokud na svůj tisk spěcháte, jste tam správně”, resp. že „Vás zachrání”. Jako lákadlo jistě skvělý text, kdyby však praxe nebyla poněkud opačná.

Jinými slovy se jedná o lež jako dvě věže. Totiž nejen, že Vás Studio-Picasso s.r.o. nikterak nezachrání, ale oni na zákaznickou poptávku dokonce vůbec neodpoví a když jim, byť jakkoli, napíšete například politování nad tím, že ani nezareagují na Vaší poptávku, odvětí Vás výčitkou, že jste si dovolili hromadně oslovit více společností naráz, tudíž jste nechápavým chudákem a ubožákem, kterého nanejvýše nesnášejí s téměř démonickou modlitbou, ať o Vás již nikdy neuslyší. Jenže právě podobné nanejvýše arogantní chování někdy může být impulsem pro opak.

„Vážená, to že Vás doma nenaučili slušnému chování mám chápat jak,“ zahájil svoji reakci na druhý mail zájemkyně o službu tisku samolepek sám velký „ON” (proč „ON” viz TENTO autentický mail) pan jednatel David „Helmut” Helm neuvědomujíc si, že je to právě „ON sám velké vedení”, kdo se zprvu zachoval neslušně, když na prvotní mail poptávající neodpověděl. No a protože zase „JÁ” jsem, mimo jiné, podle „Helmutovy” rétoriky velkým, božským, jedinečným a vůbec nejlepším jednatelem společnosti ICTX.CZ s.r.o., z jejíž e-mailu pisatelka a zároveň redaktorka DuchDoby.CZ psala (mimochodem mail nebyl firemní, tudíž skutečně nechápu, proč by si měl pan Helm komu na cokoli stěžovat, nehledě na to, že si ani neověřil, v jakém vztahu je pisatelka k jednateli ICTX.CZ, s.r.o.), dozvěděl jsem se o textu „TOHO” pana jednatele Davida Helma, resp. Studio-Picasso s.r.o., a tento tak s klidem, neboť to sám pan David Helm svým odepsáním na mail Martiny odsouhlasil („Komunikace prostřednictvím tohoto e-mailu může být bez potvrzování kterékoli strany transparentní,” viz podpis mailu Martiny), zveřejňuji:

Vážená!

to že Vás doma nenaučili slušnému chování mám chápat jak?

Jelikož to asi ani nepochopíte, zde je důvod – Ti slušní zákazníci napíšou každému , u koho poptávají zvlášť a né dát do příjemců hromadně. Většina z nás, reklamek takovým zákazníkům neodpovídáme. Až se to naučíte, rád kalkulaci pošlu, protože pak si Vás budu vážit.

Jinak JÁ jsem vedení a takové chudáky co se na nějakých „stížnostech“ každý den na cokoli když není po jejich točí ,nesnáším!

Budu moc rád, když o Vás již nikdy neuslyším

A jelikož nejsem ubožák, ne Vaše vedení si stěžovat nepůjdu.

Dekuji
s pozdravem David Helm
www.speedprint.cz
info@speedprint.cz
Tel.: +420 723 282 929

Náš zákazník, náš pán jako doména minulého století

„Náš zákazník, náš pán?” Ale kdeže. S takovým sloganem se v kapitalistické společnosti zaměřené téměř výhradně na maximalizaci osobního zisku, respektive pohrdání druhých a s tím souvisejícně vlastně sebe sama, nesetkáme. Toto bylo doménou nejpozději dvacátého století, kde se k sobě lidé ještě chovali s úctou a respektem. Však vzpomeňme na staré československé černobílé filmy s Vlastou Burianem, Věrou Ferbasovou, Oldřichem Novým, Jaroslavem Marvanem a dalšími. Dnešní doba je naprosto odlišná, tak nějak zoufale smutná a nepochopitelná.

Ano, můžeme namítnout, že onen druhý ostřejší mail redaktorky Martiny mohl vypadat jinak, ovšem to by Martina nesměla mít bohaté zkušenosti z firem, jejichž zaměstnanci svoji práci odbývají (připravují své zaměstnavatele o zisk) a kde zaměstnavatelé jsou za hlášení takového nezájmu svých zaměstnanců naopak velice vděční. V případě speedprint.cz jsme však narazili na samotného velkého PANA jednatele, kterému nejen že na zákaznících evidentně příliš nezáleží, ale on se vůbec neostýchá snížit k urážkám osobního charakteru. A navíc k ženě. Pak můžeme hluboce polemizovat o tom, co je a naopak není slušné.
 

Zákazník má vždy pravdu a když náhodou ne, má ji stejně

Účelem nabídky je poptávka, tedy zisk, což pokud chci být monetárně úspěšný, s sebou ruku v ruce musí nést nějaké povědomí o tom, jak se k zákazníkovi chovat, a to ať je ke mně jakkoli drzý či jinak neslušný. To už musí být, když klienta odmítnu obsloužit. Nikdy bych si však jako jednatel několika firem a spolku nedovolil na základě jeho ostřejšího mailu nazvat jej nechápavým chudákem, ubožákem a kdo ví čím ještě s přáním, abych o něm již nikdy neslyšel. Jen na základě projevu nespokojenosti s motivačním vyjádřením možného podání stížnosti, čímž vlastně případnému zaměstnanci té které společnosti pomohu, aby za jeho pochybení nebyl případným vedením pokárán až vyhozen? To by se ovšem sám zaměstnavatel nesměl chovat jako mnohý zaměstnanec. Jako naprostý hulvát.