Otřesný případ krutosti na slepicích v českých velkofarmách realitou. Jde Babišův Agrofert příkladem? (revidováno 25.06.2018)

„Kde se bere české vejce? V přeplněných klecích, kde zkrvavené slepice bez peří oklovávají tlející mrtvoly,” uvádí na svém webu takzvaná Česká televize. Ostatně tato nás co by médium nezajímá; za vypovídající považujeme zprávu organizace OBRAZ (Obránci zvířat), jež realitu českých velkochovů tajně natočila.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Navzájem se pojídající zubožené slepice

Materiál pořízený na několika různých místech zachycuje slepice s otevřenými ranami oklovávající rozkládající se těla uhynulých nosnic nebo vejce pokrytá roztoči. Ředitel Státní veterinární správy shledal, že ve zmiňovaných případech došlo jen k dílčím pochybením. Přitom právě z klecových chovů pochází většina tuzemské vaječné produkce.

„Pocit, když tam vejdete, je, jako byste vlezl do nějakého obrovského stroje, který Vás každou chvíli spolkne a už nevyplivne,“ líčí své dojmy z klecových velkochovů aktivista, který si co by dokumentarista přál setrvat v anonymitě. Aktivista navštívil celkem čtyři místa. „Každý člověk má nárok na to, aby viděl, jak to za zdmi chovů vypadá,“ vysvětlil, proč veřejnosti videa předkládá. (Za což si mimochodem vysloužil naše velké díky, pozn. red.)
 

Farma Libotenice

Mezi živými slepicemi leží jedna mrtvá, ostatní po ní šlapou a oklovávají ji. O kousek dál se rozkládá slepice v pletivu. O patro níž další. Ve sběrných pásech jsou vejce napadená roztočem čmelíkem kuřím.

Klece v libotenické farmě jsou naplněné na maximum. Podle platné směrnice má slepice nárok na prostor o trochu větší, než je papír formátu A4. „Po nějaké době už se to na nich hodně podepíše. Pak je vidět to, co je vidět na záběrech, jsou oškubané, jsou zraněné, spousta z nich umírá,“ popsal aktivista a autor videí.

„To určitě nemohlo být od nás,“ okomentoval obsah záběrů majitel Farmy Libotenice Arnošt Maiwald. Když byl ujištěn, že záběry byly pořízeny v jeho firmě, sdělil, že neví, jak na to má reagovat. „Pravidelně provádíme kontroly, každodenně. Asi bychom museli vědět, že se něco takového děje,“ dodal. (Kontroly provádět může, ale otázkou je, zda po shledání pochybení přijme také patřičná opatření, pozn. red.)
 

Drůbežárna Čeperka a Farma Svinčany

V drůbežárně poblíž Hradce Králové žijí slepice ještě stísněněji. Za červenou plentou by měly mít soukromí na snášení vajec, to ale nemají. Některé slepice jsou poraněné, jedné například chybí oko. I zde jsou čmelíci. A opět mrtvé slepice v různém stadiu rozkladu. Některé leží mezi ostatními dle všeho už několik dní.

Drůbežárna v Čeperce patří Michaelu Schubertovi vlastnícímu i další kontrolovanou farmu ve Svinčanech nedaleko Pardubic. Jde o největší natočenou halu. „Když tam vejdete, sevře Vás tíseň. Před sebou máte několikapatrové nekončící řady klecí, ve kterých jsou desetitisíce zavřených zvířat, která po Vás zvědavě koukají,“ uvedl aktivista.

„Nemyslím si, že by něco bylo dělané špatně. Já se vám nebudu telefonicky k ničemu vyjadřovat,“ okomentoval vykutáleně situaci ve svých chovech majitel Farmy Svinčany a Drůbežárny Čeperka Michael Schubert.
 

Babišárna Druko Střížkov

Nikoho dnes příliš nepřekvapí, že se věc týká rovněž našeho „oblíbeného“ řepko-glifosátového [2] magnáta, dle mnohých zdrojů [2] ve velkém ničícího česká pole a podzemní vody, Andreje Babiše. Totiž v chovu, jenž patří do skupiny Agrofert ve svěřenském fondu designovaného jmenovaného premiéra, vypadají zvířata nejzuboženěji. I zde leží živými oklovávaná mrtvá drůbež. Některá těla jsou čerstvá, jiná se rozkládají poněkud déle.

Slepice jsou apatické, na světlo kamery příliš nereagují. Po těle jim zejí otevřené rány a téměř nemají peří.
„S nadsázkou se dá říct, že některé jsou opravdu oškubané tak, jako když si koupíte v obchodě kuře. Podmínky pro slepice jsou extrémní,“ upozornil autor záběrů na chov Druko Střížkov.

Společnost Agrofert odmítla záběry komentovat, pokud jim je Česká televize nezašle. Ta to učinila prostřednictvím redakce pořadu 168 hodin. Vyjádření na kameru nicméně mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl. V mailu následně zpochybnil pravost natočeného materiálu s tím, že prý z poskytnutých záběrů není patrné, kdy a kde byly pořízeny. „Nemůžeme potvrdit jejich pravost, protože technologické prostředí pro chov slepic je v mnoha provozech v podstatě identické. Jsme přesvědčení, že může jít o podvrh. Může jít o záběry z jiné firmy, které jsou vydávány za náš chov. Náš areál je hlídaný a uzavřený. Autoři videa nemohli mít možnost se dostat dovnitř,“ dodal Hanzelka.

Jenže to by si autor záběrů do každé farmy nesměl přinést noviny, aby nebylo pochyb o datu natáčení, a GPS lokátor, který ukazoval jeho pozici. Souřadnice na záběrech odpovídají poloze všech tajně natáčených chovů. Celkem během 10 měsíců vzniklo asi 10 hodin obrazového materiálu, přičemž v některých místech se natáčelo opakovaně. Mnohá videa jsou k dispozici ZDE (záloha). Sesumírování do pořadu 168 hodin ČT zase mezi zdroji na konci článku.
 

Podle Státní veterinární správy je víceméně vše v pořádku

Podle ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Petra Šafrána je víceméně vše v pořádku. Na materiálech si prý povšiml jen dílčích pochybení. „Slepice takhle v těch chovech žijí,“ přiznal však s tím, že uhynulá zvířata by v klecích samozřejmě tlít neměla, avšak bez viditelného zájmu situaci jakkoli řešit.

„Chápu některé oponenty, že tento chov není úplně ideální, že někdo může mít výhrady. Na druhou stranu je to koncentrovaný chov v podstatě až průmyslová produkce s cílem zajistit potraviny pro lidi,“ předložil lhostejně Šafrán ke zvážení i tuto svoji evidentně dost zvrácenou logiku.

„My už tomu ani neříkáme chov slepic. My tomu říkáme živočišná výroba a výroba vajec. Jako by ty slepice vlastně už ani nebyly důležité,“ logicky oponuje zakladatel iniciativy Slepice v nouzi Petr Dobrý. Ten dává ptákům z klecových velkochovů druhou šanci. Místo toho, aby šli po roce života na porážku, je vykupuje a rozdává lidem. „Když se slepice z klecáků pustí, tak se bojí i šlápnout na trávu, protože to v životě neviděly, a mají paniku z většího prostoru. Ale velice rychle se dají dohromady a můžou potom na svobodě žít klidně dalších pět i více let,“ sdělil Dobrý.
 

Západ od klecí postupně ustupuje

V Evropě se postupně klecové velkochovy ruší. Ruší se v Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Švédsku či Velké Británii. Je pozitivní, že v těchto zemích podíl vajec z klecových velkochovů klesl na méně než polovinu. A naopak smutné, že se tomu tak ještě nestalo v České republice.

„Česko je výrazně pozadu. Pořád skoro 90 procent slepic žije v malých špinavých klecích. A naše kampaň Jak to snáší upozorňuje, že v klecových chovech slepice nemají podmínky pro svoje přirozené chování,“ uzavřel koordinátor kampaně Pavel Buršík.

 

Holokaust prakticky nikdy neskončil

Holokaust prakticky nikdy neskončil. Nehovoříme zde nyní sice o lidech, ovšem ti, kohož se holokaust stále ve větším týká, jsou týráni a zabíjeni po stamilionech denně! Řeč je o zvířatech.

„Následující příspěvek se spoustě lidem nemusí a nebude líbit. Nicméně jsme pod tíhou jeho údernosti a výstižnosti byli nuceni kapitulovat na image politicky korektních lidí a podvolit se touze jít s nehezkou, tvrdou, podle nás pravdou ven (stejně si myslíme, že je naše ‚politicky korektní‘ image již značně otřesena v základech). To nás ale teď nezastaví v tom, že budeme i nadále z plných plic křičet do světa to, co si myslíme, že je správné! Následující video je tvorbou mladého šikovného člověka, Mathiase Hekera, který má podle nás rozhodně talent vidět věci do hloubky. Ostatně můžete se přesvědčit sami,“ napsala skupina Srdcem všem pod svým videem na YouTube.

 

Systémová podpora týrání zvířat

Ptáci jsou více než prokazatelně úmyslně znatelně týraní, přičemž, jak je vidno, není v zájmu jak bezpečnostních složek České republiky, tak vlády situaci řešit. Důvod je jasný – rozsáhlá potravinářská lobby aneb zájem o maximalizaci osobního zisku. A když pomineme korupční příležitosti vyplývající ze samotné podstaty principu pohonu kapitalismu, pak je tu ještě záležitost nazývající se daň z přidané hodnoty (DPH), respektive vyzdvihovaný růst hrubého domácího produktu (HDP), který je sice ukazatelem prosperity státu (čím vyšší, tím lépe se má stát), ale také prosperity jeho obyvatel (čím vyšší, tím hůře se mají lidé)…

Účelem současného socio-ekonomického systému je tedy nikoli podobným problémům čelit, ale naopak je podporovat a prohlubovat. Na konstruktivní přístup není konvenční politika stavěna; na to je potřeba vzdělávání a následný rozsáhlý aktivismus, jenž je nutno vést odspoda. Tak kdy na sobě začnete pracovat i právě Vy?
 

Způsob chovu slepic dle čísla na vejci Vejce z klecového chovu je označeno číslicí 3. Cena jednoho vejce jsou zhruba 4 koruny. Vejce z halového chovu s podestýlkou je označeno číslicí 2. Cena vejce bývá 5 až 6 korun. Vejce z chovu s venkovním výběhem je označeno číslicí 1. Cena jednoho vejce bývá 7 až 8 korun. Vejce ekologického chovu je označeno číslicí 0. Cena jednoho vejce je asi 10 korun.

 

O klecích se Simonou Babčákovou

Krátkou přímluvu pro ukončení doby klecové jsme nedávno natočili s českou herečkou Simonou Babčákovou.

 

Konstruktivní řešení situace nasnadě

Pokud už musíte konzumovat vejce a tím využívat slepice výhradně pro sílu svého nízkého zvyku, ačkoli k tomu není nejmenší důvod, neboť vejce člověku nic zásadního z výživového hlediska nepřinášejí (pomineme-li tedy cholesterol jakožto nositele možného rizika kardiovaskulárních chorob aj.), zaměřte se alespoň na vejce s označením 1 (chov s venkovním výběhem) nebo 0 (BIO vejce, vejce z ekologického zemědělství, chov v domácích podmínkách – na zahradách). Neboť kde není poptávka, není ani nabídka; takže pokud jim ta trojková klecová a eventuálně také dvojková pseudovýběhová vejce budete nechávat pěkně v regálech, klecové velkochovy postupně vymizí a Vy tak při pohledu na sebe v zrcadle budete moci být o nějakou tu desetinku procenta hrdější.
 

Použité zdroje Text: Česká televize [2] Foto: cs.wikipedia.org, ČT24

Výběr starších souvisejících článků # Holokaust prakticky nikdy neskončil # Vánoce jako svátky klidu a míru, nebo krutosti a nenasytnosti? # Přednáška: Tajemství marketingu potravin # Proč se vyvarovat konzumace masa aneb biologicko-historické znaky člověka # Deset nedávných studií, kterým by měli ne-vegané věnovat svoji pozornost

Revize článku 19.06.2018, 15:00: Korekce obsahu článku (výměna foto koncentračního tábora za foto mrtvé slepice) 25.06.2018, 22:00: Korekce obsahu článku (vložení videa skupiny Srdcem všem, vrácení foto konc. tábora)