Vyhodí ředitel školky vychovatelku z práce za to, že odmítá jíst maso?

Vyhodí ředitel školky vychovatelku z práce za to, že odmítá jíst maso, protože má ráda zvířata? Za její vztah k životu? Pokud si myslíte, že takové praktiky probíhaly pouze za socialismu, pak jste na omylu.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Parafráze Michaely Vincourové

Když si mě volal v pátek ředitel v práci do kanceláře, myslela jsem, že jdeme řešit nějaké podpisy výkazů atd. Ale když řekl, ať za sebou zavřu dveře, trochu se mi přitížilo. Začal slovy, že se zájmy školky kříží s mojí filozofií a že čím dál více rodičů si chodí do školky stěžovat, že jejich děti nechtějí jíst maso.

Když jsme se dostávali k tomu, že dva týdny potom, co jsem nastoupila, udělala jedna maminka ve školce šílenou scénu, že její holčička doma přestala jíst maso kvůli paní učitelce Míše a za dalších čtrnáct dní odešla, tak mi ředitel naznačil, že to bylo zřejmě kvůli mě (maminka nikomu neřekla důvod). To už jsem valila oči. A když dodal, že kvůli mě tím pádem přišli o 50.000 Kč a neradi by, aby se něco podobného opalovalo, seděla jsem a tušila, kam rozhovor povede. Následovalo ještě obvinění z toho, že dětem říkám, že se prasata nežerou, s čímž přišla jiná holčička a za to děkuji pěkně! Protože něco takového ve slovníku nemám!

Rozhovor vedl jasně a zřetelně k závěru, že mít vegana ve školce je riziko pro podnikání a to si oni prostě nemůžou dovolit. Pod tíhou předchozího dne na jatkách jsem měla trochu pochroumanou psychiku, začala jsem brečet a snažila se s nakrabacenou pusou vyjádřit, že říkat dětem, že zvířata nejím, protože je mám ráda, není důvod k tomu, aby mě mohl kdokoliv vyhodit z práce. Řediteli se mého ošklivého brečícího obličeje asi zželelo a tak začal od vyhazovu odstupovat, že tedy natrénujeme, co budu dětem odpovídat, nebo že se mám naučit stáčet rozhovor jinam, ale větu „Protože je mam ráda.“ rozhodně používat nesmím, jelikož jim tím údajně dávám najevo, že ony je rády nemají.

Jeden pohled na věc. Můj je takový, že tato věta je pravdivá, jednoduchá, pochopitelná, neobsahuje nic ošklivého a je přiměřená věku dítěte. O víkendu se mám prý rozmyslet co dál. Rozmyšlená jsem. Nebudu na místě, kde mě nutí mlčet a úmyslně utíkat před dotazy dětí na mou stravu. Jsme v 21. století a já nebudu cenzurovat, co říkám pod výhružkou vyhazovu. Byla bych sama proti sobě a hlavně proti zvířatům. Jsem na děti, kterým stačila tahle věta a nechtěli jíst maso, pyšná. Mají citlivá srdce, ale bohužel necitlivé rodiče.
 

Komentář Lukáše Novosada

Vyhazovat lidi z práce za to, že říkají, co si myslí. Co mi to jen připomíná?

Od dětí se toho můžeme hodně naučit. Nejsou ještě tak zkažené. Mimo jiné jim stále ještě připadá nesmyslné zabíjet někoho, o kom tvrdím, že ho mám rád. Což je pochopitelné. Jen většina dospělých si časem vytvoří tu podivnou myšlenkovou konstrukci, která jim umožňuje přežívat ve světě, kde je zabíjení a věznění zvířat v pořádku. A podobné je to i u mnoha dalších témat. Spousta nesmyslných zvyků, které dodržujeme, protože je to tak prostě pohodlnější. Jen nám jaksi nedochází, že tohle (mnohdy velmi podivné) myšlení se pak promítá do světa, který vytváříme. A pak se sami divíme, jaký je a kam míří.

Pokud skutečně chceme, aby byl svět lepší, musíme začít u sebe. Nebát se přiznat si pravdu „před zrcadlem“ a pak ji předávat dalším generacím.

Michaela má můj obrovský respekt za to, že se nechce přetvařovat a sama sebe cenzurovat.

Děti, které tu jednoduchou (a přesto všeříkající) větu ihned pochopily, jsou pro mě jedním ze symbolů naděje, že je možné dosáhnout změny. A že má smysl se o to snažit, i když to většina dospělých stále nechápe. Někde hluboko uvnitř stále máme to dítě, které té větě rozumí. Jen se přestat bát a začít mu naslouchat.

 

Podpora Michaely naší redakcí

Michaela má respekt i naší redakce. Za odvahu říkat pravdu. A pokud školku opustí z vlastní vůle kvůli manýrům jejího ředitele ve stylu „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ či „zisk jednoho má přednost před svobodou druhého“, pak i za její hrdost! Neboť na podle marxistického pojetí fašistické tendence by tu nikdo neměl být ve 21. stol. zvědavý.
 

Příčinou problému je zastaralý monetární systém

Necitlivé mají děti nejen rodiče, ale také zaměstnanci školky svého ředitele, kterému jde podle vychovatelky Michaely Vincourové zejména právě o peníze. Tomu se samozřejmě nelze divit, podobně by se jistě zachovalo vedení i ostatních školek; ono totiž vědomosti, smysl pro pravdu, hrdost a spravedlnost jsou problém. Zvlášť v současné prý „pokrokové době“, kdy se rozevírají nůžky nejen mezi chudými a bohatými, ale též mezi konstruktivně vzdělanými a nevzdělanými. Minimálně tedy alespoň v některých oborech. Příčinou i tohoto problému totiž není nic jiného než současný selhávající monetární systém.
 

Použité zdroje # Text: Michaela Vincourová [ZÁLOHA], Lukáš Novosad [ZÁLOHA] # Foto: Neo z Filmu The Matrix (1999)