Ve stručnosti jak je to s Krymem
Je už trapné, jak většina novinářů nesprávně používá výraz „anexe Krymu”. Republika Krym a město se zvláštním statusem Sevastopol se legitimně a téměř jednomyslnou vůlí obyvatel připojily v roce 2014 k Ruské federaci.
Můžeme to srovnávat například s připojením NDR k západnímu Německu. Na Krymu se však, na rozdíl od Německa, konalo ještě referendum, kde se pro připojení k Rusku vyslovilo celých 96,8 % obyvatel (v Sevastopolu 95,6 %). Referendum proběhlo podle vyslaných pozorovatelů v naprostém pořádku. Argument, že byl Krym údajně před tím obsazen Ruskými vojáky, je zcestný. Ruští vojáci jsou na Krymu už od rozpadu SSSR na svých základnách. V roce 2014 se kvůli nepokojům na Ukrajině jejich počet nepatrně navýšil z cca 16 tisíc na tisíc 20. Úřední budovy byly kvůli hrozbě ukrajinských nacionalistů hlídány národní domobranou. Rusové mají na Krymu důležitou součást svého protiraketového a radarového systému (tvoří trojúhelník Moskva – Krym – Kaliningrad). Ten je v současné době, vzhledem k jaderným zbraním USA v Rumunsku (původně v Turecku), nezbytný. V roce 2014, kdy byl s pomocí amerických tajných služeb a politiků udělán převrat v Kyjevě a do té doby neutrální Ukrajina byla obsazena vojsky NATO, byly už rozpracované plány na stavbu amerických základen na Krymu.
Mluvit o tom, že Krym je de lure stále ukrajinský, je ještě větší nesmysl, protože ukrajinským nikdy nebyl. Jako součást ruské SSSR byl v roce 1954 dán do správy (nikoli připojen) ukrajinské SSR Nikitou Chruščovem. Při ohánění se mezinárodním právem naše uhohé žurnalisty ani nenapadlo přečíst si ústavu Ukrajiny, kde je jasně napsáno, že Ukrajina je unitární stát. Tudíž jeho součástí nemůže být Autonomní republika Krym. Co je unitární stát, nemusíme, doufejme, našim analytikům vysvětlovat.
To znamená, že veškeré články, kde se pojednává o údajné anexi Krymu, jsou poznamenány selháním novinářské profesionality, kdy je objektivita vyměněna za vyjadřování subjektivního postoje redakce.
Prosíme pokud možno o sdílení, aby lidé mohli čerpat tyto argumenty proti mediálním lžím a manipulacím.
Použité zdroje# Text: Facebook (na popud autora Igora Vrecníka) |
---|