Volby naše každodenní

Když se řekne volby, tak si asi většina z nás vybaví tu politickou frašku, kde jednou za čtyři roky je nám dána iluze volby a mnozí z nás jdou hodit do volební urny lístek. Prý je to demokratický akt. Demokratické je to ale asi tak, jako když jdeme to supermarketu a z pěti druhů chleba si jeden vybereme.

Také jenom vybíráme z omezené nabídky, kterou nám někdo ukáže. I když vlastně v konečném důsledku je ta volba chleba mnohem důležitější, než výběr politické strany. Proč tomu tak je?
 

Řízení světa

Svět není řízený politiky, ti jsou ve skutečnosti spíše druhořadí. Politici nás samozřejmě přesvědčují o tom, jak jsou důležití, ale co také jiného od nich čekat. Politik je zaměstnání jako každé jiné a pokud by tvrdil, že je v podstatě zbytečný, tak by pak těžko ospravedlnil svojí existenci a tím pádem by byl ohrožen i jeho příjem, který je v dnešním světě nezbytný k přežití. Pokud to ale nejsou politici, kdo tedy ve skutečnosti řídí náš svět?

Odpovědí by bylo nikdo a všichni. Svět je řízený ekonomickým systémem, kterého jsme všichni součástí. Dnešní ekonomika je poháněná zejména naší spotřebou. Bez spotřeby by nebylo potřeba produkovat (výrobky a/nebo služby) a bez produkce není potřeba lidi zaměstnávat. Jenomže pro přežití v dnešním světě je potřeba příjem, který lidi obvykle dostanou výměnou za svou práci. Tak je v dnešním systému spotřeba neustále podporována a ještě říkáme, že čím více, tím lépe. Říkáme, že čím vyšší HDP (teda produkce a spotřeba), tím se máme lépe. Je tomu ale skutečně tak?
 

Monetární systém

Z hlediska ekonomického systému je úplně jedno, co se produkuje, jestli jsou to životně důležité potřeby, nebo např. zbraně na další válečný konflikt. Hlavní je, že je zajištěn tok peněz a udržena zaměstnanost. Ten, komu to ale jedno není, jsou firmy nabízející zboží. Ty logicky chtějí, abychom nakupovali právě jejich zboží a/nebo využívali jejich služeb. Využívají k tomu různé metody, jak nás přesvědčit / přinutit. Například reklama nám představí zboží, které musíme mít a o kterém jsme doteď ani nevěděli, že ho můžeme chtít. A právě v této fázi probíhají ty skutečné, nejdůležitější volby. Volby, kterými udržujeme tento ekonomický systém a které ovlivňují prakticky všechno, co se ve světě děje.

Jedinými skutečnými volebními lístky v tomto systému jsou peníze. Ty peníze, které většina z nás používá denně. Tím, že jsme ochotni tyto peníze vyměnit za nějaký produkt, dáváme tomuto produktu legitimitu neboli právo existovat. Čemu že všemu to dáváme právo k existenci:

• Vadí nám životní podmínky zvířat ve velkochovech? Tím že chceme levné maso ve velkém množství a jsme ochotni za to zaplatit, je důvodem, proč tyto velkochovy existují. Důvodem není to, že se „zlý“ podnikatel rozhodl zvířata týrat pro své potěšení. Přestaňme nakupovat maso z velkochovů a důvod na jejich existenci zmizí.
• Vadí nám dětská práce a všeobecně nedůstojné životní a pracovní podmínky lidí v takzvaných rozvojových krajinách? Celý západní svět nakupuje produkty vyráběné těmito lidmi. Světová ekonomika je z velké části postavena na levné práci lidi z rozvojových krajin. Až si příště půjdeme koupit nějakou novou značkovou věc, kterou prostě „musíme“ mít, pamatujme na to, že byla z velkou pravděpodobností vyrobena právě některým z těch chudáků, které litujeme.
• Vadí nám, že v nesmyslných válečných konfliktech umírají tisíce lidí? Vadí nám, že máme válku skoro „za dveřmi“? Války jsou vedeny za účelem zabrání území, kde se nachází nějaké využitelné zdroje, nebo pro upevnění / rozšíření moci a vlivu, abychom si pak mohli například diktovat, jak bude fungovat okupované území. Obnova válkou zničeného území je také dobrý kšeft, který možná získá firma, kterou podporujeme nákupem jejích produktů. Čím více nakupujeme, tím více má firma potřebu vyrábět. Na to ale potřebuje zdroje. Kde má ty zdroje získat? No někde, kde je ještě mají k dispozici. Pokud by nebyla poptávka po stále větším množství zdrojů, tak by ubyly, nebo úplně zmizely, válečné konflikty. Nikdo nerozpoutá válku, pokud z toho není profit. Nejvýraznějším příkladem současnosti je ropa, která v podstatě pohání celý dnešní svět a tomu odpovídá i množství válečných konfliktů v krajinách, které ještě nějaké zásoby ropy mají.
• Vadí nám obrovské množství odpadů, které zamořují dnešní svět? Tady je to jednoduchá rovnice – čím více nakupujeme = tím více odpadů produkujeme.

Rozuzlení

Takto by šlo pokračovat ještě dlouho. V podstatě skoro vše, co se v dnešním světě děje, je ovlivněno tím, jak se rozhodneme utrácet „naše“ peníze. Proto když se už rozhodneme použít své peníze, tak se zkusme zamyslet nad tím, komu a/nebo čemu tím dáme důvod k existenci. Pokud si budeme uvědomovat následky našeho rozhodování, pak se nevyhnutně musí změnit i náš pohled na dnešní svět a jeho problémy. Možná se nás někdo snaží přesvědčovat, že sami nic nezmůžeme, možné jsme to i my sami. Každá akce vyvolává reakci a minimálně se začneme měnit my a následně i naše okolí. A o to jde. Nejsme-li ochotni se změnit ani my sami, nemůžeme tu změnu očekávat od jiných.