Proč se nebát čtvrté průmyslové revoluce
Narodit se do americké generace Y (mladiství okolo roku 2000 nazývající se též mileniálové) představuje určité problémy. Mé školné je vyšší než kdykoliv předtím a šance nalézt zaměstnání se neustále snižují. Když jsem čelil těžkým pracovním vyhlídkám, začal jsem se zajímat o problematiku práce a zaměstnání.
Během předešlých tří průmyslových revolucí se pracovní trh posouval a lidé se naučili nové dovednosti. Takové, které mohly být provedeny pouze lidmi. V posledních desetiletích jsme zaznamenali první montážní linky, objednávky z McDonald’s přes počítač a nyní dokonce sebeřídící automobily. Ve skutečnosti už firma Whole Foods Market nepřijímá objednávky jídla v okolí mé Univerzity zaměstnanci, místo toho má nově objednávkové terminály.
Navigace příští průmyslové revoluce
| Revoluce | Rok | Co se stalo |
|---|---|---|
| 1 | 1784 | Pára, voda, mechanické vybavení |
| 2 | 1870 | Rozšíření pracovních pozic, elektřina, masová výroba |
| 3 | 1969 | Počítače, elektronika a internet |
| 4 | ? | Rozplynutí překážky mezi lidmi a stroji |
Čtvrtá průmyslová revoluce bude unikátní v tom, že učiní lidskou práci zastaralou. Tato revoluce učiní hledání práce neuvěřitelně obtížným pro moji generaci. Čtvrtá průmyslová revoluce ohrožuje neodborné pracovníky a některé úředníky taktéž. Automatičtí roboti a umělá inteligence počítačů svede fyzickou práci stejně tak jako zaměstnání, které zahrnuje předem dané postupy a organizaci. Nevyžadují mzdu, benefity; neonemocní a nedělají chyby. Studie Oxfordské univerzity odhaduje, že až 47% dnešních pracovních pozic má 75% šanci na zautomatizování v příštích 20 letech. Důsledky čtvrté průmyslové revoluce ovlivní každý aspekt života a dopady budou cítit v každé společnosti.
Ačkoliv by se to mohlo zdát skličující, nemusí to tak být. Lidstvo se vždy vyznačovalo svým bojem s nedostatkem. Technologie minulosti byla jednoduchá, zdroje byly vzácné a nikdy nebyl dostatek zdrojů pro uspokojení potřeb všech lidí. Moderní koncept práce má kořeny právě v těchto podmínkách. Pracování demonstrovalo, že jedinec byl produktivní a společnosti prospěšný hodnotný článek zasluhující odměnu. Ti, kteří nepracovali, byli vnímáni jako líní nezasluhující žádné zdroje.
Nicméně technologie učinila produkci více efektivní – jde o process „efemeralizace” pojmenovaný panem R. B. Fullerem. Efemeralizace nám umožňuje dělat „více a více s méně a méně”, dokud nedosáhneme stavu hojnosti. S příchodem robotů a umělé inteligence se rapidně rychle blížíme ke stavu hojnosti. Podle studie univerzity McGill již produkujeme dostatek potravin k nasycení 10 miliard lidí. Máme technologie k získání energie z přírody k pokrytí většiny energetických výdajů Země. Celé domovy začínají být vyráběny ve 3D tiskárnách. Měli bychom se ptát, jak může vůbec být technologie špatná věc, jestliže nám poskytuje takové bohatství. Problém leží v našem konceptu práce, nikoli v technologii.
Kdy přijde budoucnost?
800 expertů a výkoných pracovníků v sektoru informační a komunikační technologie bylo tázáno v průzkumech „Technologický bod zvratu” a „Zpráva o sociálním dopadu”.
| Technologický bod zvratu očekávaný v roce 2025 | Procento tázaných |
|---|---|
| 10% lidí nosí oblečení připojené k internetu | 91.2 |
| První robotický lékarník v US | 86.5 |
| První auto vyráběno 3D tiskárnou v produkci | 84.1 |
| 5% konzumního zboží vyrobené 3D tiskárnou | 81.1 |
| 90% populace s regulérním přístupem k internetu | 78.8 |
| 10% aut bez řidiče v provozu na amerických silnicích | 78.2 |
| První transplantace jater vyrobených 3D tiskárnou | 76.4 |
| Přes 50% spotřebičů a zařízení v domácnostech připojeno k internetu | 69.9 |
| První město s více než 50 000 obyvateli bez semaforů | 63.7 |
| První stroj s umělou inteligencí v představenstvu korporace | 45.2 |
Zdroj: World Economic Forum, Technology Tipping Points and Societal Impact, 2015
Stále lpíme na naší zastaralé představě práce, která odděluje lidi od zdrojů, které potřebují, dokud nedokáží svoji záslužnost skrze práci. Současné trendy však ukazují, že čtvrtá ekonomická revoluce je nevyhnutelná. Technologické společnosti nebudou zadržovat jejich nejnovější vynálezy, aby ochránily trh práce a od té doby, co roboti a umělá inteligence zastoupí práci vykonávanou lidmi, nebude žádné přeskupení pracovní síly na trhu práce, jako tomu tak bylo v posledních třech průmyslových revolucích. Zaměstnavatelé nebudou najímat drahou lidskou pracovní sílu pro udržení ekonomiky. Nemůžeme dále udržovat ideu, že lidé musí pracovat, aby si vydělali na živobytí. Brzy bude neuvěřitelně těžké najít nabídku práce.
Mimoto strach, ze kterého plyne ona idea nutnosti pracovat, začíná být méně a méně opodstatněn. Skrze automatizaci začíná být možné uspokojení všech základních lidských potřeb. Než abychom viděli automatizaci jako hrozbu snižující jedincovu životaschopnost, musíme se otevřít paradigmatu, který vidí automatizaci jako emancipační akci pro osvobození lidí od nekvalifikované práce, přičemž stále usilujeme o hojnou produkci. Musíme se posunout od ekonomiky založené na omezeních směrem k ekonomice založené na přístupu ke zdrojům. Každý si zaslouží mít základní potřeby uspokojeny ne protože je to správné, ale proto, že je to možné. Navíc pokud budeme dále lpět na naší zastaralé představě nutnosti práce, masová nezaměstnanost bude nevyhnutelná.
Automatizace práce uvolní náš čas, umožní nám následovat naši vášeň a naše životy nabudou nového významu. Už žádný stres z nezaplacených účtů, brzké vstávání do práce nebo dohánění nedokončených úkolů. Lidé poznají skutečnou svobodu, když jim místo svazování bude technologie sloužit.
Musíme přestat pracovat pouze pro práci samotnou. Musíme přestat udržovat status quo pouze z důvodu udržení statusu quo. Není důvod, abychom si nedokázali představit lepší svět. Filosof Jean-Paul Sartre popsal fenomén, který nazval „špatná víra” označující tendenci člověka přesvědčit sám sebe o mylné představě, aby se vyhnul nepohodlné pravdě, protože vypořádat se s tou pravdou může být bolestivé. Zdá se, že tento fenomén „špatné víry” je prostoupen celou naší společností.
Všechna data ukazují na fakt, že stojíme před vlnou technologické nezaměstnanosti, ale ještě musíme se vší upřímností otevřít diskusi na téma ekonomiky založené na nedostatku. Zodpovídání otázky ekonomiky založené na nedostatku odhalí skutečnou svobodu, kterou nám přinese ekonomika založená na přístupu ke zdrojům.
Tento článek byl poprvé publikován na Medium.com jako příspěvek do soutěže esejí Světového ekonomického fóra v Davosu 2016.
Zdroje a další informace
Autor: Kei Pritsker
Překlad: Martin Seidl
Korekce: Michal Mauser
Korektura: Martin Böhm
